Ano, Asia Argento taky

To, že není „ideální obětí“, nesmí být zneužíváno k podkopávání jejího příběhu.

sexuální napadení, Asia Argento, hnutí #MeToo, Harvey Weinstein, Harvey Weinstein sexuální napadení, indický soudní systém, indický expresCounter-FIR proti ženě za „falešné obvinění ze znásilnění“

Povaha trestného činu by se neměla a nesmí posuzovat podle součtu a podstaty osobní historie oběti: Zabití vězně v cele smrti stále znamená vraždu; minulé chování oběti sexuálního napadení nesmí být použito k otupení jejich bojů.

Vstupte do Asie Argento. Italská herečka, která se objevila jako jedna z prvních a nejhlasitějších zastánců hnutí #MeToo a obvinila hollywoodského producenta Harveyho Weinsteina ze sexuálního napadení ve svém hotelovém pokoji na filmovém festivalu v Cannes v roce 1997, se zapletla do jiného sexuálního případ obtěžování. Tentokrát je přestupek přičítán Argentovi.

Šestnáct let poté, co byla v roce 2013 napadena Weinsteinem v hotelovém pokoji, v roce 2013 podle posledních zpráv napadla bývalého dětského herce Jimmyho Bennetta, kterému bylo v té době 17 let, v hotelovém pokoji Marina del Rey. Věk souhlasu v Kalifornii je 18 let. Zprávy dále uvádějí, že Argento vyřídila oznámení o úmyslu žalovat od Bennetta o 380 000 dolarů, měsíce poté, co zveřejnila zprávy jako prominentní žalobkyně Weinsteina.

Weinsteinův právník obvinil Argentovou z ohromující úrovně pokrytectví a prohlásil, že naprostá duplicita jejího chování je zcela mimořádná a měla by každému ukázat, jak špatně byla obvinění proti panu Weinsteinovi skutečně prověřena.

Také média stáhla herce z titulků jako Malá Asie, Et tu, Asie a Asia Weinstein. Argentova veřejná popírání sexuálního vztahu s Bennettem byla ignorována a přehlížena.

Základem vyšetřování je obvyklé přezkoumání ženské sexuální historie. Je to premisa, na níž jsou nejistě vystavěny a prověřovány argumenty, ať už ve prospěch či v opačném směru, jejích obvinění ze sexuálního napadení, o čemž svědčí každodenní reportáže, dramata v soudní síni a dokonce i diskuse v jídelně. Její neschopnost promítat se jako ideální oběť pracuje na vyvrácení jejích obvinění.

Slut-shaming je často údělem obětí sexuálního napadení. V této zemi, od extrémně známých případů Farooqui a Tejpal až po loňské zproštění obžaloby obviněného ze znásilnění u vrchního soudu v Bombaji na základě toho, že svědectví ženy v případech sexuálního napadení musí být potvrzeno, když je dotyčná žena Navyknutý na pohlavní styk je chování oběti před, během a po zločinu podrobeno mikroskopickému zkoumání – často mimo rámec logiky, slušnosti a dokonce i zákona.

Zákony proti znásilnění zavedené ve Spojených státech v 70. letech, zrozené ze sexuální revoluce 60. let, které obhajovaly přijetí předmanželského sexu, kontrolu porodnosti spolu se vznikem feministických právních teorií, řeší tento neduh při stíhání znásilnění. Zákon o znásilnění omezuje vyšetřování předchozího sexuálního chování přeživších a byl předveden, aby odradil obhájce od obviňování obětí v soudních síních. Zlomyslnost se samozřejmě vztahuje i na mediální procesy a také na soud veřejného mínění.

Ani veřejný diskurs kolem Argento, jak bylo uvedeno, nenabízí péči poskytovanou obětem sexuálního napadení, ani ji nechválí za to, že se postavila proti mocnému hollywoodskému producentovi. Z velké části byla namalována jako lstivá horolezkyně, která využívá kouzla při honbě za ambicemi. Bez ohledu na zastaralost a banalitu stereotypu tento obraz zajišťuje, že Argento neprojde jako ideální oběť.

Samotné hnutí Argento bylo mezi prvními, které zažehlo, zpochybňuje ideální narativ oběti.

Někteří z obviněných od loňského podzimu byli muži, jejichž práce vyvolala ve veřejné sféře nesmírný respekt a obdiv. Stejně jako obvinění proti nim dokazují, že i hrdinové padají z milosti a neexistuje jediný druh pachatelů, neexistuje ani jeden druh přeživších.

Jak se hnutí vyvíjí, je třeba vidět, že rozšiřuje svůj záběr, aby se vypořádal s případem Weinstein-Argento-Bennett, který se dnes jeví jako anomálie ve velkém příběhu #MeToo. I když odhalila rozšířenou prevalenci sexuálního zneužívání, nedokázala uznat své protagonisty jako nedokonalé, chybné bytosti. Zmíněný případ také vyvolává složitější hnutí a potažmo komplexnější myšlenku feminismu, v níž přeživší nemusí být vzorem, ideální nebo dokonalou, aby jí stále věřili.