Proč by se Pákistán tentokrát nedostal na „černou listinu“ FATF

• Kategorie: Názor

Za současného stavu je Pákistán v „Prohlášení o probíhajícím procesu“ – spolu s 11 dalšími zeměmi, podle webové stránky FATF aktualizované k říjnu 2019. Jakého pokroku Pákistán dosáhl v boji proti teroru a financování terorismu, může jen hádat kdokoli.

V současné době je Pákistán v „Prohlášení o probíhajícím procesu“, podle webové stránky FATF aktualizované k říjnu 2019.

Když Pákistán přijde k přezkoumání na příštím plenárním zasedání Financial Action Task Force (FATF) v Paříži ve dnech 16.–21. února 2020, na rozdíl od obecného vnímání není pravděpodobné, že bude na „černé listině“.

Technicky vzato, ve fungování FATF neexistuje nic takového jako „černá listina“. Nicméně vzhledem k tomu, že Pákistán s napomáháním teroristickým skupinám téměř nic nedělá, uvalení sankcí jeho členy by mohlo být logickým způsobem, jak postupovat. Ale ani to se nemusí stát, protože Pákistán může těžit z určitých slabostí – a Indie by si toho měla dávat pozor.

Než půjdeme dále, zde je rychlý pohled na povahu, funkce a pravomoci FATF, které by pomohly pochopit, jak může Pákistán proklouznout.

FAKTA A REALITY

FATF stanovuje standardy známé jako „doporučení FATF“ pro boj proti praní špinavých peněz, financování terorismu a dalším hrozbám, kterým čelí mezinárodní finanční systém. Poté vyhodnotí a vyzve země, aby přizpůsobily své institucionální mechanismy jejím 40 doporučením tím, že upraví a uzákoní příslušné zákony, aby byly v souladu.

Realita je taková, že většina zemí nesplňuje všechny její požadavky. Je to proto, že každý má jiný právní, regulační a administrativní mechanismus pro řešení praní špinavých peněz a financování terorismu. Téměř všechny tyto země jsou tedy po vyhodnocení okamžitě zařazeny do následného procesu a pravidelně přezkoumávány. Pokud jsou nedostatky akutní nebo pokud nedosahují pokroku, jsou země zařazeny do seznamu sledovaných.

V závislosti na rizicích, která představují pro mezinárodní finanční systémy, jsou zařazeny do tří různých seznamů. „Prohlášení o probíhajícím procesu“ obsahuje seznam zemí, kterým se nepodařilo dosáhnout pokroku ani po dostatečném počtu následných opatření. Dali však politický závazek k akčnímu plánu s časovými osami a milníky. Těmto zemím však hrozí, že budou přesunuty na další seznam s názvem „Veřejné prohlášení“ pouze v případě, že nedosáhnou dostatečného a včasného pokroku podle plánu. Veřejná prohlášení jsou dvojího typu a často jsou chybně uváděna jako „Šedá listina“ a „Černá listina“. Dále, dokonce i prohlášení o probíhajícím procesu a první z veřejných prohlášení se často používají jako synonyma jako „šedý seznam“.

FATF v první řadě varuje před jakoukoli transakcí s takovou zemí a vyzývá k uplatňování zvýšené náležité péče, protože to představuje riziko nejen pro obchodující zemi, ale také pro celý mezinárodní finanční systém. Když identifikované země neudělají žádný pokrok ani poté, co byly jmenovány v prvním veřejném prohlášení – Írán je jedinou zemí na tomto seznamu, pak mohou být země přesunuty na druhý a poslední seznam veřejného prohlášení, kde se FATF členů zeptá i nečlenové uvalit protiopatření (nebo sankce) na dotčenou zemi. Severní Korea je jedinou zemí na druhém seznamu.

Je třeba poznamenat, že FATF postrádá požadované zuby k vymáhání sankcí. Je to pouze pracovní skupina a nevzniká z žádné mezinárodní smlouvy, která by mohla učinit její opatření závaznými pro členské země. Nemá také žádné trvalé institucionální nastavení.

Argumentem však obvykle je, že hrozba pojmenování a zahanbení spojená s veřejným prohlášením je účinnější než samotné sankce. To ale nemusí platit pro Pákistán.

PÁKISTÁNSKÝ HÁDAN

V současné době je Pákistán v „Prohlášení o probíhajícím procesu“ – spolu s 11 dalšími zeměmi, podle webové stránky FATF aktualizované k říjnu 2019. Jaký pokrok Pákistán dosáhl v boji proti teroru a financování terorismu, si může kdokoli domyslet. Přesto existuje pravděpodobnost, že unikne potupě veřejného prohlášení, když přijde na jeho recenzi v únoru 2020. Je to proto, že Pákistán má dohodnutý akční plán podpořený politickým závazkem.

Samotný akt setrvání v kontaktu s FATF v procesu monitorování a sledování mu vydělává body na špici – na rozdíl od Íránu nebo Severní Koreje. Když byl Pákistán původně hodnocen v roce 2009, bylo to z hlediska technické shody, ale hodnotící kritérium se v roce 2013 změnilo tak, aby zahrnovalo účinnost, takže FATF by mohla brát ohled i na tuto skutečnost.

Na druhou stranu předpokládejme, že FATF není spokojen s pokrokem Pákistánu. Dalším krokem by pak bylo použití „posílené náležité péče“ ze strany zemí, které jednají s Pákistánem, než to dovést na konečnou úroveň uvalování „sankcí“.

Pouhé veřejné prohlášení FATF bez sankce také nemusí být velký problém. Koneckonců, k únoru 2019 FATF přezkoumal 81 zemí a veřejně identifikoval nedostatky v 69 z nich. 44 z nich bylo ze seznamu vyškrtnuto z důvodu provádění reforem. V určitém okamžiku byl ve veřejném prohlášení identifikován Izrael i Rusko.

Zatímco teoreticky může FATF skočit na úroveň sankcí, globální geopolitická realita naznačuje, že země jako USA budou muset v tomto směru vyvíjet tlak s uvedením přesvědčivého důvodu. K takovému bezprecedentnímu kroku došlo již v roce 2018, když byl Pákistán přiveden zpět k monitorování FATF z regionální úrovně. Pákistán byl dříve v únoru 2015 propuštěn z přezkumu FATF s podmínkou, že další pokrok bude monitorovat jeho regionální orgán Asia Pacific Group, zejména provádění rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1267.

Tato rezoluce se týkala zmrazení majetku a zatčení teroristů označených OSN – zakladatele Lashkar-e-Taiba Hafize Saeeda, zakladatele Jaish-e-Mohammad Maulana Masood Azhar a tak dále. Když Pákistán pokračoval v porušování rezoluce OSN, Indie zvýšila ante za porušení doporučení FATF 36-40. A s podporou USA byl schopen přivést Pákistán zpět k monitorování FATF.

Indie by tedy měla opět budovat aliance a donutit FATF, aby vydala nejen veřejné prohlášení, ale také prohlášení se sankcemi. Sankce nebo jejich hrozba by mohly přinést větší dodržování. Pouhé veřejné prohlášení vyzývající pouze k posílené náležité péči nebude mít vliv na agresivní Pákistán.

Hrozba veřejného prohlášení dříve přinutila Pákistán k domácímu vězení Hafeeze Saeeda, strůjce teroristického útoku v Bombaji, 31. ledna 2018 – dní před plenárním zasedáním FATF v únoru 2018. Nyní je potřeba více. Klíčovým bodem je však to, že FAFT je s Pákistánem neustále zapojena do boje proti financování terorismu a praní špinavých peněz. To je velmi důležité pro Indii a také z globálního hlediska a nemělo by to být přehlíženo.

(Autor působí na odboru ekonomickém Ministerstva financí jako ředitel. Názory jsou osobní.)