Proč si prohlubující se indicko-americké přátelství tolik láme hlavu?

Nejenže byla elita zahraniční politiky vůči USA nepřiměřeně podezřívavá, ale také špatně odhadla indickou agenturu při utváření vztahu.

Silné obavy Demokratické strany o lidská práva, jak se tvrdilo, muselo podkopat vztahy USA s Módího vládou. (Ilustrace CR Sasikumar)

Rozšiřující se partnerství Indie s USA je poznamenáno fascinující politickou hádankou. Vztah pokročil mílovými kroky, i když pochybovači ovládají veřejný diskurs v Dillí i ve Washingtonu. Nejnovější důkazy pocházejí ze zrychlujícího se tempa diplomatických střetů mezi oběma hlavními městy.

Po měsíce nám analytici v Dillí a Washingtonu říkali, že za předsednictví Joea Bidena očekáváme zpomalení, ne-li neúspěchy. Místo toho máme pravděpodobné povýšení strategického partnerství na vůbec prvním summitu národů Quad naplánovaném na tento týden.

Quad neboli čtyřstranný bezpečnostní dialog spojuje Indii a USA spolu s dlouholetými smluvními spojenci Washingtonu, Austrálií a Japonskem. To, že se Quad schází na úrovni summitu, dlouho předtím, než Biden strávil dva měsíce v Bílém domě, podtrhuje rostoucí propast mezi naší zahraničněpolitickou debatou a politikou.

Kořeny tohoto problému, alespoň na indické straně, tkví v přetrvávající neochotě zahraniční politické komunity v Dillí buď uznat, nebo přijmout odvíjející se transformaci indických vazeb s USA. Spočívá také v pokračujícím podceňování schopnosti Dillí přepracovat své velmocenské vztahy tak, aby vyhovovaly měnícím se zájmům a okolnostem Indie. Vezměme si například některé z nedávných linií argumentace o vztazích Indie a USA. Premiér Narendra Modi, jak bylo řečeno, udělal velkou chybu, když příliš mnoho investoval do zapojení Trumpa a že Biden na to nezapomene ani neodpustí.

Silné obavy Demokratické strany o lidská práva, jak se tvrdilo, muselo podkopat vztahy USA s Módího vládou. Všeobecně se mělo za to, že Indo-Pacifik a Quad se stanou poznámkami pod čarou v Bidenově zahraniční politice. To zase bylo založeno na sázce, že Biden pravděpodobně Čínu obejme, spíše než aby se jí postavil způsobem, jakým to udělal Trump. Všechny tyto předpoklady se ukázaly jako nepřesné.

Biden má doma i ve světě příliš mnoho na to, aby si dobíral mezinárodní přátele Trumpa. Biden byl ve Washingtonu dostatečně dlouho – téměř půl století, než se stal prezidentem – na to, aby věděl, že mezinárodní kontakt s Trumpem byl o udržení partnerství s USA v obtížné chvíli.

Zájem o demokracii a lidská práva byl vždy součástí ideologie zahraniční politiky USA. Ale věřit, že budou definovat americké angažmá s Indií, vyžadovalo skok víry. Žádný stát, ani revoluční, nemůže vést svou zahraniční politiku na základě jednobodové agendy. Všechny kanceláře musí vyvážit konkurenční zájmy.

Biden naznačil více kontinuity než diskontinuity s Trumpovou čínskou politikou. Potvrdil pokračující závazek vůči Indo-Pacifiku a Quad. Ministři zahraničí Quad se rychle sešli digitálně a summit se zdá být přirozeným dalším krokem.

Analýza mezinárodní dynamiky, zejména v době plynulosti, se nedá snadno posoudit. Zaměření na strukturální trendy nám však dává tušit, kam by mohly vztahy hlavních mocností směřovat. Vztahy Indie a USA byly v posledních třech desetiletích na stabilní vzestupné trajektorii, vydržely významné politické změny v obou zemích a dokázaly překonat mnoho obtížných překážek.

USA jsou nyní nejkomplexnějším partnerem Indie. Vztahy s Ruskem jsou dlouho na obranu, ale krátké na obchod. Obchodní vztahy Indie s Čínou jsou velké, ale silně nakloněny ve prospěch Pekingu; mezitím se politická důvěra Dillí v Peking vypařila uprostřed agresivních čínských dovádění na sporné hranici. Kolektivní Evropa je velká v oblasti obchodu, ale malá v oblasti bezpečnostní spolupráce. USA mají značnou přítomnost v ekonomické i bezpečnostní dimenzi a politický společný základ s Indií se neustále rozšiřuje.

Proč tedy v Dillí přetrvávají pochybnosti o partnerství USA? Jeho součástí je zakořeněná ideologická zaujatost v dominantní zahraničněpolitické elitě. Bylo to velkorysé až chybné, když došlo k hodnocení zájmů a motivací Číny, ale vždy bylo vůči Americe nepřiměřeně podezřívavé.

Oficiální Dillí se ale odklonilo od dědictví antiamerikanismu. Populární názor – nebo ulice, jak tomu říká ministr zahraničních věcí Subrahmanyam Jaishankar – byl z partnerství s USA nadšen. Dillíova napjatá debata o USA je bohužel posílena smutnou absencí investic do institucionálních kapacit pro studium americké politiky, ekonomiky a mezinárodních vztahů.

I když indická elita zahraniční politiky neustále nesprávně posuzovala USA, neoceňuje indickou agenturu, která utváří vztah s Amerikou. Přesvědčení, že Dillí je neustále pod tlakem USA, aby přijalo politiku škodlivou pro sebe, dále deformuje diskurz v médiích a mezi žvatlajícími třídami.

Důkazy z 90. let – jeden z nejzranitelnějších okamžiků Indie po nezávislosti – měly toto mylné vnímání napravit. Série slabých koaličních vlád odvrátila pokusy Clintonovy administrativy vynutit si urovnání Kašmíru s Pákistánem. Dillí se vzepřelo americkému tlaku na zrušení jaderného a raketového programu, provedlo jaderné testy a zahájilo seriózní diplomatické úsilí o překlenutí prodloužené atomové divergence.

V Yamuně a Potomacu od té doby proteklo mnoho vody; ale dominantní diskurs zůstává zaseknutý v rýze. Pokud Dillí vyjedná s Rávalpindí příměří, předpokládá se, že Bidenova administrativa musela hrát roli. Pokud Dillí vidí hodnotu v indicko-pacifickém konstruktu, musí být pod americkým tlakem. Tradiční diskurs se jen těžko vyrovnává s dvojicí faktorů, které formují nový přístup Indie.

Jedním z nich je významný nárůst materiálních schopností Indie. Souhrnný HDP Indie se mezi lety 1990 (270 miliard USD) a 2020 (asi 2 700 miliard USD) desetinásobně zvýšil a posunul ji do pěti největších světových ekonomik. Tyto relativní zisky nesmírně rozšířily geopolitické možnosti Indie.

Neméně důležitá je nová politická vůle v Dillí. Vláda UPA (2004-14) udělala tak těžké počasí z historických iniciativ, které podepsala s USA v polovině roku 2005. Snažila se realizovat jadernou dohodu a začala odcházet od rámce pro obrannou spolupráci.

Vláda NDA, která je u moci od roku 2014, měla politickou vůli stavět na iniciativách USA zahájených vládou UPA. Nová Indie si už neláme ruce při jednání s USA; vychutnává si velký prostor pro strategické vyjednávání s Amerikou. Ještě důležitější je, že Dillí již není neochotným partnerem Washingtonu. Během posledních tří let oživila Quad, formovala přístup koalice ke strategickému propojení a prokázala své vedoucí postavení v diplomacii vakcín. Dillí má nyní dobrou pozici k tomu, aby povýšila agendu Quad na vyšší úroveň na digitálním summitu svých lídrů tento týden.

Tento článek se poprvé objevil v tištěném vydání 9. března 2021 pod názvem ‚Navzdory pochybovačům‘. Autor je ředitelem Institutu jihoasijských studií, National University of Singapore a redaktorem mezinárodních záležitostí pro The Indian Express.