Proč kolegiální systém, i když je nejlepší pro jmenování soudců, potřebuje korekce kurzu

Rekha Sharma píše: Vyskytly se případy, kdy byl nejbližší příbuzný soudců Nejvyššího soudu jmenován soudcem vrchního soudu, přičemž se ignorovaly zásluhy

Vlády, bez ohledu na to, která strana je u moci, čas od času vyjadřovaly své výhrady k tomu, aby soudy převzaly pravomoc jmenovat soudce.

Lord Denning řekl: Každý soudce je v jistém smyslu před soudem, aby viděl, že svou práci dělá čestně a správně, a že spravedlnost je zakořeněna v důvěře a důvěra je zničena, když lidé se správným smýšlením odejdou a myslí si, že soudce je zaujatý. Ke cti našich dřívějších soudců, i když jmenovaných státem, patří, že vykonávali spravedlnost soudně as potřebným odstupem v rámci právního státu.

Situace se však změnila s nástupem Indiry Gándhíové do úřadu. V otázce jmenování soudců se hlavním hlediskem stala politická filozofie a politické směřování kandidáta. A pak přišla Pohotovost. Soudci byli vystaveni zkoušce ve věci ADM Jabalpur a až na jednu odvážnou výjimku soudci selhali v ústavě, a tím i v národě. Jen zapomněli, ba ignorovali, slova lorda Jamese Mansfielda v Rex versus Wilkes: Ústava nedovoluje, aby státní důvody ovlivňovaly naše úsudky: Bůh chraň! Nesmíme brát ohled na politické důsledky; jak hrozivé mohou být: Pokud by vzpoura byla jistým důsledkem, musíme říci „fiat justitia, ruat caelum“, což znamená, ať je spravedlnost vykonána, i když nebe padá.

Uvědomujíc si závažnost uvedené situace as horlivou touhou zabránit tomu, aby se soudnictví stalo orgánem státní moci, bylo pociťováno, že úloha státu při jmenování soudců ve smyslu čl. 124 odst. 2 a čl. 217 je nezbytná k přehodnocení. Ale pak, v roce 1982, v případě S. P. Gupty dal Nejvyšší soud souhlas nadřazenosti státu ve věci jmenování soudců. Tento rozsudek senátu pěti soudců byl naštěstí následně zrušen senátem devíti soudců. Konstatoval, že ustanovení o konzultaci s hlavním soudcem Indie a předsedou nejvyšších soudů v čl. 124 odst. 2 a článku 217 ústavy byla zavedena z důvodu zjištění, že hlavní soudce je nejlépe vybaven k tomu, aby znal a posuzoval hodnotu kandidáta a jeho/její vhodnost pro jmenování vrchním soudcem. Rovněž rozhodl, že podnět k návrhu na jmenování soudce do ÚS musí podat CJI po širší konzultaci s vyššími soudci, stejně jako v případě vrchních soudů. A žádné jmenování žádného soudce do SC nebo jakéhokoli vrchního soudu nemůže být provedeno, pokud to nebude v souladu s názorem CJI. Tak se zrodilo to, co je známé jako systém kolegií.



Vlády, bez ohledu na to, která strana je u moci, čas od času vyjadřovaly své výhrady k tomu, aby soudy převzaly pravomoc jmenovat soudce. Současná vláda se pokusila rozmělnit prvenství soudnictví zavedením článku 124 (A) ústavní změnou a přijetím zákona o Národní komisi pro jmenování soudců z roku 2014. ÚS zrušil novelu i zákon. Soudnictví tak nadále požívá přednost ve věci jmenování.

Povedl se kolegiální systém? Bohužel se v některých případech neobešel slávou. Vyskytly se případy, kdy byl soudcem vrchního soudu jmenován nejbližší příbuzný soudců Nejvyššího soudu, přičemž byly ignorovány zásluhy. Během režimu hlavního soudce Ranjana Gogoi byli do SC jmenováni soudci mnohem nižší v kombinovaném Celoindickém seniorátu soudců Nejvyššího soudu a důvodem bylo to, že ti vybraní byli shledáni zasloužilejšími.

Nedávno tři nejvyšší okresní soudci z Dillí, kteří byli přímo jmenováni dodatečnými okresními soudci z advokátní komory s bezúhonnou bezúhonností a s velmi dobrými ACR, nebyli kolegiem doporučeni k povýšení na Vrchní soud, zatímco u nich nižší důstojníci byly doporučeny. To vyvolalo obočí a protesty, včetně koordinačního výboru různých advokátních komor a rady advokátních komor v Dillí. Kolegium si musí pamatovat, že nejzářivější hvězda indického soudnictví, soudce H R Khanna, pocházel z podřízeného soudnictví a byl povýšen na soudce nejvyššího soudu pouze kvůli své poctivosti a senioritě. Kolegiový systém je stále nejlepší, ale potřebuje odstranit to, co je na jeho skutečném fungování špatné. Očekává se, že systém provede opravy kurzu v zasloužených případech.

Tento sloupek se poprvé objevil v tištěném vydání 11. srpna 2021 pod názvem ‚Collegium, uzdrav se‘. Spisovatel je bývalý soudce nejvyššího soudu v Dillí