Při hledání rovnováhy s Čínou je třeba prozkoumat diplomatické úpravy prostřednictvím dávat a brát

Čína nemá zájem na rovnováze s žádným ze svých asijských sousedů, nejméně ze všech s Indií. Jejím úsilím je jednoznačně vybudovat hierarchický asijský řád, v jehož čele stojí ona sama.

Při hledání rovnováhy s Čínou Indie v posledních několika měsících statečně čelila konfrontaci v Himalájích.

Indie se snaží o strategickou rovnováhu se stále agresivnější Čínou, jak výmluvně vyjádřil ministr zahraničních věcí S Jaishankar. Zveřejněním tohoto kroku možná reaguje na několik čínských prohlášení požadujících spolupráci a spolupráci s Indií, a to navzdory základní realitě prvního jednostranného tvrzení. Zdá se, že ministr zahraničí také doufá, že vzhledem k rostoucí pauze s USA bude Čína věnovat pozornost citlivosti Indie. Jaishankarův krok má podtrhnout to, o co se premiér Narendra Modi snažil prostřednictvím neformálních summitů konaných ve Wuhanu a Mamallapuramu, i když bez velkého dopadu.

Při hledání rovnováhy s Čínou Indie v posledních několika měsících statečně čelila konfrontaci v Himalájích. Buduje kreativní aliance založená na problémech s USA a asijskými velkými společnostmi, jako je Japonsko, Korea, Vietnam a Indonésie a Austrálie. Ujala se iniciativy ve směru ekonomického oddělení s Čínou ve jménu atmanirbharata. To vše však Indii příliš neposunulo, pokud jde o dopad na Čínu. Indii může trvat nejméně desetiletí nebo dvě, než dosáhne účinné atmanirbharaty vůči Číně, i když se její současné tempo výrazně zrychlí.

Čína nemá zájem na rovnováze s žádným ze svých asijských sousedů, nejméně ze všech s Indií. Jejím úsilím je jednoznačně vybudovat hierarchický asijský řád, v jehož čele stojí ona sama. Peking chce, aby Indie obsadila místo v takové hierarchii, úměrné pouze jejímu mocenskému postavení. Velmi si uvědomuje indickou ekonomickou sílu, která je daleko pod její vlastní, pokud jde o HDP a trajektorii růstu. Ví, že Indie je také daleko pozadu, pokud jde o vojenskou modernizaci a celkové schopnosti. Čína se nemilosrdně brání přístupu Indie ke globálním řídícím orgánům, jako je BR OSN a NSG. Aby udržela Indii na této úrovni, Čína protestuje proti rostoucí strategické blízkosti Indie k USA. Strategicky a ekonomicky obklopuje Indii prostřednictvím svých strategických a ekonomických koridorů — BCIM (Bangladéš, Čína, Indie a Myanmar), CPEC (ekonomický koridor Čína-Pákistán) a Transhimalájské propojovací sítě. Nastoluje otázky jako Kašmír v OSN a vytváří stopy v Indickém oceánu.

Názor | To, jak Indie zareaguje na čínské ‚expanzivní tendence‘, bude mít důsledky pro svět

Co by tedy měla Indie udělat, aby prozkoumala alternativy k rovnováze a přitom pokračovala v tiché a kalibrované práci na svém současném přístupu? Jedním z kroků by mohlo být vyrovnání se s Čínou, alespoň takticky, na nějakou dobu, jak to Čína udělala s USA v sedmdesátých a osmdesátých letech. Taková úprava by mohla být založena na vzájemném dávání a přijímání. Bylo by možné identifikovat pro nás kritické oblasti priority, na kterých bychom mohli stavět. Pro Indii by naší první prioritou mohlo být vyřešení hraničního sporu. Minulé vzorce z různých balíčků, které jsou vzájemně nabízeny a diskutovány, mohou být použity s inovativními předefinicemi, kdykoli je to nutné a praktické. Za druhé, protože Čína nabídla, že bude prostředníkem mezi Indií a Pákistánem, měla by být požádána, aby při řešení kašmírské otázky zvítězila nad Pákistánem. I zde byly v minulosti vyzkoušeny různé přístupy, od formalizace LOC – jako Jawaharlal Nehru (tehdy nazývaná linie příměří), Indira Gandhi (Simla Agreement) a Atal Bihari Vajpayee (návštěva Lahore) nebo jak vypracovali Pervez Mušaraf a Manmohan. Singh v letech 2007-08 — aby byly indicko-pákistánské hranice nadbytečné.

Co může Indie nabídnout Číně na oplátku za tyto zisky? Za prvé, mohla by nabídnout přístup k čínskému komerčnímu nákladu na moře prostřednictvím průsmyku Nathula (nejedná se o zcela novou nabídku) a připojit se k čínské BRI za vzájemně přijatelných podmínek. Na základě toho může Indie aktivně přejít na BCIM, protože jej v zásadě přijala již v roce 2013 a Manmohan Singh i premiér Modi slíbili Číně, že návrh vážně prostudují. Indie může také propojit své infrastrukturní projekty v Nepálu, protože na nich již pracuje. To může potěšit Nepál, protože má vizi stát se mostem mezi Indií a Čínou. To poslouží dlouhodobým zájmům Indie v Nepálu.

Indie může také ukázat svou ochotu, alespoň takticky, připojit se k CPEC, jak o to požádaly Pákistán i Čína, za předpokladu, a to je zásadní, že Indii bude povoleno provádět projekty v PoK a Balúčistánu. Pákistán by tomu jistě tvrdě odolal, ale mělo by být pro Čínu bolehlavem Pákistán přesvědčit. Pokud jde o čínský tlak na další sousedy, Indie má stále dostatek ekonomické přítomnosti, dobré vůle a kulturního kapitálu, se kterým si může hrát.

Názor | Obchodní dohoda Indie s Čínou byla od počátku jednostranná

Zadruhé, Indie by měla přehodnotit svou tibetskou politiku, která je pro Čínu hlavní dráždivou záležitostí. Tibetská administrativa neposkytla žádnou jasnou podporu indickým nárokům v Himalájích. Spojené státy složily povstání Khampa v Tibetu se sídlem v Nepálu v návaznosti na vypracování míru v roce 1974 s Čínou na její příkaz. Indie může zdvořile prozkoumat možnost přemístění tibetské politické správy (v exilu v Dharamshale) na vhodné místo v Evropě, Austrálii/Novém Zélandu nebo USA, přičemž bude nadále důstojně a s respektem hostit tisíce Tibeťanů.

Je možné, že toto dávat a brát nemusí být pro Čínu přijatelné. Ale co je na škodu, když se hluboce zamyslíme nad jeho různými parametry a vyslovíme Číňany? I kdyby to nevyšlo podle plánu, Indie by udělala odvážnou diplomatickou iniciativu a obrovský taktický krok směrem k promýšlení hotových řešení a ukázání, že může podstoupit rizika při prosazování svých dlouhodobých národních zájmů, jak opakovaně tvrdí Jaishankar a značka zahraniční politiky Modi.

Tento článek se poprvé objevil v tištěném vydání 25. srpna 2020 pod názvem ‚Jemnější rovnováha‘. Autorem je emeritní profesor JNU a bývalý velvyslanec a zvláštní vyslanec indické vlády

Názor | Sankce ze strany Indie samotné Čínu jen stěží zasáhnou. Je potřeba myslet za obchodní bariéry