Když se otřásly pilíře demokracie

• Kategorie: Názor

Pohotovost Indiry Gándhíové byla útokem na zákonodárný sbor, soudnictví a média. Bylo to proti ústavě.

Premiérka Indira Gándhíová promluvila k národu ze studia Doordarshan během nouzového stavu. (Expresní archiv)

Nouzový stav zničil světlo svobody a demokracie v naší zemi a zasáhl do práv občanů. Je to nejtemnější okamžik indické demokracie. V noci z 25. na 26. června se Indira Gándhíová, tehdejší premiérka Indie, odvolala na článek 352 ústavy a vyhlásila národní stav nouze.

Spouštěcím mechanismem pro vyvolání nouzového stavu bylo nařízení z 24. června 1975, které schválil soudce VR Krishna Iyer, soudce Nejvyššího soudu Indie. Soudce nepovolil plošné pozastavení napadeného rozsudku vydaného soudcem Jagmohanlalem Sinhou z nejvyššího soudu v Allahabadu a zrušil volbu Indiry Gándhíové.

Poskytl Indiře Gándhíové pouze částečný pobyt a omezenou úlevu, což jí umožnilo podepsat rejstřík vedený ve Sněmovně a zúčastnit se zasedání Lok Sabha. Nebyla jí však umožněna účast na jednáních sněmovny a bylo jí zabráněno volit a pobírat jakoukoli odměnu ve funkci poslankyně.

Éra nouze byla svědkem toho, jak Indira Gándhíová svým diktátorským a samoúčelným stylem brutálně zaútočila na čtyři pilíře indické demokracie.

Názor | Samotný vládce není odpovědný, každý, kdo podlehne autoritě, není o nic méně vinen

25. června Indira Gándhíová jednostranně vyhlásila stav nouze a následujícího dne v 8 hodin ráno promluvila k národu. Informovala šokovaný národ, že byl vyhlášen nouzový stav kvůli vnitřnímu neklidu a není z čeho panikařit. Abych použil slova L. K. Advaniho, slabá Indira, když byla požádána, aby se ohnula, se radostně plazila. Jednání trvalo 15 minut a otázka vyhlášení nouzového stavu nebyla projednána a členové vlády ji nesměli projednat. Byli pouze informováni o rozhodnutí. Historická chyba byla ospravedlněna vnitřním nepokojem v zemi, kdy mezi masami panovala nespokojenost.

Kongres se snažil šířit propagandu, že Indira Gándhíová je pro zemi nepostradatelná v jejich přesvědčení, že stojí nad ústavou. Slogany jako Indira je Indie a Indie je Indira vymysleli loajalisté. Ukázalo se, že ona nemá sloužit ústavě, ale že ústava má sloužit jí a rodině.

V naší parlamentní demokracii je nejvyšší ústava — zákonodárná, výkonná a soudní moc jsou výtvorem ústavy. Během znepokojivých časů nouzového stavu zákonodárný sbor neplnil svou funkci podle mandátu Ústavy.

Názor | Ti, kteří neviděli temnou stránku diktatury, si dnes skutečně neváží hodnoty svobod

Zhruba 1 10 000 občanů naší země bylo nezákonně zadrženo a nebyli ani informováni o důvodech jejich zadržení. Téměř všichni političtí vůdci z opozice byli uvězněni.

Zadržení těchto členů opozice bylo provedeno se zlověstným účelem – drasticky snížit participativní sílu parlamentu. Po snížení zasedací síly byly Indirou Gándhíovou představeny samoúčelné protiústavní dodatky pozměňující ústavu a byly schváleny podvodnou dvoutřetinovou většinou přítomných a hlasujících členů.

Taková byla podřízenost poslanců z Kongresu, že porušili svou přísahu sloužit ústavě a bezpáteřně sloužili Indiře Gándhíové. Během tohoto období přinesla Indira Gándhíová 42. dodatek k ústavě, který prodloužil funkční období zvoleného parlamentu na šest let, což bylo v rozporu s článkem 83(2) a mandátem pro Lok Sabha bylo období pěti let. 42. dodatek byl později odvolán prostřednictvím 44. dodatku v roce 1978. Zůstává jediným případem, kdy bylo volební období parlamentu prodlouženo, ignorujíc tak vůli lidu.

Ústava a zákon o zastoupení lidí z roku 1951 byly také pozměněny se zpětnou platností, takže důvody, na kterých Raj Narain uspěl u nejvyššího soudu v Allahabadu, nejsou k dispozici proti Indiře Gándhíové.

Názor | Je nepravděpodobné, že se Pohotovost vrátí, ale věčná bdělost je cenou za svobodu

Soudní moc, strážce ústavy, byla rovněž podřízena výkonné moci.

V odvolání, které podala Indira Gándhí u Nejvyššího soudu, těsně předtím, než se měla záležitost projednat, tehdejší ministr práva H R Gokhale bezostyšně zavolal soudci V R Krišnu Iyerovi, který měl záležitost vyslechnout a požádal o osobní audienci. Soudce Iyer se zdvořile zeptal na účel své návštěvy, načež tehdejší ministr práva, který byl upřímný a očekával audienci, řekl Iyerovi (podle jeho memoárů), že s ním chce případ probrat. Soudce, zastávající doktrínu dělby moci, se odmítl setkat s ministrem práva.

42. dodatkem bylo nařízení vzetí do vazby umístěno nad rámec soudního přezkumu. Soudnictví bylo v této době nejslabší. Občané napadli nezákonné zadržování u různých vrchních soudů v zemi. Nejvyšší soudy v Allahabadu, Bombaji, Dillí, Karnátace, Madhjapradéši, Paňdžábu a Harijáně a Rádžasthánu podpořily ducha ústavy a rozhodly, že i během nouzového stavu, kdy je uplatňován článek 359 a vymáhání základních práv je pozastaveno, došlo k detenu. právo hýbat soudem.

28. duben 1976 lze označit za nejtemnější den pro indické soudnictví. Ústavní soud složený z pěti soudců Nejvyššího soudu ve věci ADM Jabalpur vs. Shivkant Shukla zrušil tyto rozsudky pro svobodu vynesené různými vrchními soudy a rozhodl, že svoboda je dar zákona a podle zákona může být propadnuta.

Názor | Neopěvovaní hrdinové Nouze

Jediným nesouhlasným rozsudkem byl soudce H R Khanna, mnohými považován za jednoho z nejlepších soudců, jaké kdy země vyprodukovala. Soudce Khanna rozhodl, že i když je právo podle článku 21 pozastaveno, stát nemá pravomoc zbavit člověka jeho života a svobody bez pravomoci zákona. Byl potrestán za to, že nebyl oddán Indiře Gándhíové a za dodržování ústavy. V rozporu se zavedenými normami jmenování nejvyššího soudce jako příštího hlavního soudce Indie ho vláda nahradila soudcem M H Begem.

Soudce Khanna byl náležitě odměněn občany země a žije v srdci každého Inda jako zachránce demokracie. Jeho portrét visí u soudu č. 2 Nejvyššího soudu, soudu, kde naposledy předsedal. Právníci a účastníci sporu mu každý den vzdávají úctu za příkladnou odvahu, kterou prokázal při ochraně práv prostých občanů země.

Ani média, čtvrtý pilíř demokracie, nebyla ušetřena autokratického fungování Indiry Gándhíové. V noci na 25. června 1975 byla přerušena dodávka elektřiny do kanceláří předních novin. Stalo se tak proto, aby se zprávy o vyhlášení stavu nouze od Indiry Gándhíové nedostaly k běžným občanům. Členové cenzorské rady byli umístěni v kancelářích všech předních novin, aby diktovali a sledovali obsah, který publikují.

Nejdůležitější ponaučení z nouzového stavu je, že Indie jako demokracie může zůstat silná pouze tehdy, posílíme-li naše ústavní instituce, jako je parlament, Nejvyšší soud, volební komise Indie a PMO, spíše než podlézavě posilovat jednotlivce nebo rodinu.

Indie pochopila, že postavení jednotlivce nad zemi je pro naši demokracii škodlivé. Indická demokracie pod vedením premiéra Narendry Modiho vytvořila příkladný precedens, který ukazuje, jak mohou tři orgány demokracie fungovat v naprosté harmonii navzdory rozdílům, protože jejich příslušné role byly dobře definovány ústavou.

Autor je národní mluvčí, BJP a vrchní advokát Nejvyššího soudu Indie