Jednomyslné schválení rezoluce usilující o vyšetřování původu Covid-19 a role WHO bude pro Peking překážkou

Ať už je osud usnesení jakýkoli, široká podpora, kterou získalo mezi hlasitým čínským odporem, je působivá.

koronavirus, Indie kdo, kdo, globální mýto koronaviru, globální případy koronaviru, Světová zdravotnická organizace, Světová zdravotnická organizace koronavirus, pandemie koronaviru, Čína, původ koronaviru, první případ koronaviru, původ covid 19, wuhan, indický expresNavzdory otevřeným hrozbám obchodních sankcí ze strany Číny se Canberra prosadila. Spolupracuje s Evropskou unií na prosazení rezoluce na Světovém zdravotnickém shromáždění (WHA) tento týden, kam se sjedou ministři ze všech členských států WHO. (Soubor fotografie)

Vzhledem k tomu, že Indie tento týden přebírá vedoucí pozici ve Světové zdravotnické organizaci, je mezinárodní pozornost upřena na otázku vyšetřování původu koronaviru a reakce WHO na něj. Výzvu k mezinárodnímu vyšetřování poprvé formálně vyslovil australský premiér Scott Morrison. Reakce Pekingu byla viscerální. Navzdory otevřeným hrozbám obchodních sankcí ze strany Číny se Canberra prosadila. Spolupracuje s Evropskou unií na prosazení rezoluce na Světovém zdravotnickém shromáždění (WHA) tento týden, kam se sjedou ministři ze všech členských států WHO.

První mnohostranná diskuse o problémech, které vyvolala koronavirová krize v Radě bezpečnosti OSN a na fóru G-20 v posledních několika týdnech, byla předběžná a zdvořilá. Nyní má celé mezinárodní společenství – WHA 194 členů – hlas při řešení klíčových problémů vyvolaných koronavirovou krizí projednáváním rezoluce.

Kromě vědeckého zkoumání původu viru rezoluce také vyzývá k nestrannému, nezávislému a komplexnímu hodnocení mezinárodní reakce na pandemii koróny. Podle zpráv z pondělních médií byla rezoluce blízko k získání podpory dvou třetin ze 194 členů WHA.

Austrálie a EU doufají, že bude rezoluce schválena jednomyslně. Vzhledem k tomu, že rezoluce nezmiňuje Čínu jménem, ​​Canberra a Brusel doufají, že Peking nebude rezoluci bránit. Doufají také, že přesvědčí Washington, který chtěl tvrdší jazyk včetně odkazů na Čínu, aby rezoluci podpořil.

Ať už je osud usnesení jakýkoli, široká podpora, kterou získalo mezi hlasitým čínským odporem, je působivá. Abychom si byli jisti, usnesení bylo oslabeno, aby získalo maximální možnou podporu ve WHO. Říká se však, že má dost zubů na to, aby se ponořila hluboko do problémů, které vyvolala korona krize.

Před několika týdny se zdálo, že Čína a generální ředitel WHO, Tedros Adhanom Ghebreyesus, mají plnou kontrolu nad vyprávěním o koroně v souvisejících otázkách. Agresivní zpochybňování role Číny v šíření viru Trumpovou administrativou a její obvinění, že Generální ředitelství WHO se podílelo na udržování světa ve tmě, nedopadlo dobře. Ani americká hrozba přerušení financování WHO.

V samotných Spojených státech opoziční demokraté a zahraničněpolitický establishment napadli Trumpa za to, že se snažil odvrátit pozornost od jeho selhání tím, že dal Čínu a WHO obětním beránkům. Zdálo se, že čínský úspěch v rychlém získávání věcí doma pod kontrolou a její rozsáhlá diplomacie s maskami dávaly Pekingu navrch ve WHO. Zdá se, že rostoucí vliv Číny v rozvojovém světě a bilaterální ekonomické páky vůči hlavním rozvinutým zemím, včetně Evropy, jsou zárukou proti jakémukoli vážnému mezinárodnímu zpochybňování jejího zacházení s virem.

Pokud se veřejný tlak ze strany USA soustředil na WHO, zdá se, že nějaká tichá diplomacie středních mocností, včetně Indie, vytvořila politický základ pro poučení se z pandemie a předcházení podobným erupcím v budoucnu.

Někteří pozorovatelé považují jednomyslné schválení rezoluce za diplomatickou překážku pro Peking, protože omezení požadavků na vnější vyšetřování bylo pro Peking hlavní politickou prioritou. Podobné požadavky jsou doma na vyšetření krize, která vedla k obrovským ztrátám na životech v Číně, a potrestání viníků. Vedení v Pekingu není s těmito požadavky spokojeno.

Kromě bezprostředních diskusí se Dillí musí podívat na hlubší problémy, které zavalily WHO. První je potřeba vyvinout nové mezinárodní normy, které zvýší závazky států a pravomoci WHO při usnadňování včasné detekce a oznamování pandemií. To bude zahrnovat hledání způsobů, jak překlenout sporné představy o státní suverenitě a kolektivní bezpečnosti.

Druhá je otázka financování. Pokud máte klub, který závisí na dárcích spíše než na členských příspěvcích, dárci nevyhnutelně určí agendu. V průběhu desetiletí se WHO stále více spoléhala na dobrovolné příspěvky od vlád a korporací spíše než na odhadované příspěvky od členských států. To způsobí, že WHO bude poměrně zranitelná vůči tlakům.

Za třetí, Indie se také musí ptát, zda se WHO nesnaží dělat příliš mnoho věcí. Počáteční úspěchy WHO přišly, když se zaměřila na několik cílů, jako je boj proti malárii a odstranění neštovic. Omezený program může také učinit WHO efektivnější organizací.

Pro Dillí je široká podpora rezoluce potvrzením jeho brzkého volání po transparentnosti a odpovědnosti v reakcích Číny a WHO na pandemii. Ale Indie ví, že jedna věc je přijmout usnesení a úplně jiná je přinutit velmoc, jako je Čína, aby se podřídila.

Jakékoli současné úsilí o pochopení původu a šíření viru COVID-19 a dlouhodobá strategie pro řešení budoucích pandemií musí nutně zahrnovat více než jen míru čínské spolupráce. Trvalá angažovanost s Pekingem je tedy pro Dillí stejně důležitá jako hlubší spolupráce s Washingtonem a zeměmi Quad plus, stejně jako intenzivnější angažovanost s nezúčastněnými zeměmi při prosazování nového globálního režimu prevence a zvládání pandemií.

Tento článek byl publikován v Indian Express Print pod názvem Diplomatic jujitsu u WHO. Autor je ředitelem Institutu jihoasijských studií, National University of Singapore a redaktorem mezinárodních záležitostí pro The Indian Express.