Podivný případ plukovníka Tahera

Přelomový rozsudek nejvyššího soudu v Bangladéši vrací režim Ziaura Rahmana zpět do centra pozornosti

Dne 22. března bangladéšský nejvyšší soud v přelomovém rozsudku prohlásil za nezákonné ustavení vojenského tribunálu režimem stanného práva generála Ziaura Rahmana v roce 1976, který měl soudit zadrženého plukovníka Abu Tahera a jeho spolupracovníky. Rovněž odmítla Taherův následný soud a popravu v červenci téhož roku jako frašku a poznamenala, že Taher a všichni ostatní souzení v roce 1976 budou od nynějška považováni spíše za vlastence než za zrádce. Verdikt padl na pozadí žaloby podané členy jeho rodiny spolu s dalšími třemi žalobami podanými politickými osobnostmi spojenými s Taherem, které zpochybňují platnost tribunálu a rozsudky, které vynesl.

Soudní rozhodnutí je, naštěstí pro Bangladéš, zrušením sporného právního procesu, který podnikl vojenský režim Zia téměř rok po násilném svržení vlády zakladatele Bangladéše šejka Mujibura Rahmana dne 15. srpna 1975. 3. listopadu 1975 majori a plukovníci, kteří zavraždili Mujiba a většinu členů jeho rodiny (jeho dcery Sheikh Hasina a Sheikh Rehana přežily, když byly v té době v zahraničí), také zavraždili čtyři zadržované politické kolegy Mujiba? Syed Nazrul Islam,Tajuddin Ahmad,M. Mansur Ali a A.H. M. Qamaruzzaman ?? v centrální věznici v Dháce. Ve stejný den byli pučisté v srpnu 1975 svrženi brigádním generálem Khaledem Mosharrafem, hrdinou bangladéšské války za osvobození v roce 1971. Mosharraf také umístil generála Zia, tehdejšího náčelníka armádního štábu, do domácího vězení a převzal funkci nový náčelník štábu armády s novou hodností generálmajora. Jen o čtyři dny později, 7. listopadu, se vojáci různých jednotek bangladéšské armády, povzbuzení plukovníkem Taherem, vzbouřili proti Mosharrafovi a osvobodili Ziu. Generál Mosharraf a jeho kolegové důstojníci byli zavražděni loajalisty Zia v armádě ráno 7. listopadu 1975. Generál Zia se chopil moci jako první vojenský vládce Bangladéše, i když se soudcem Abu Sadatem Mohammadem Sayem jako figurkou prezidenta republiky.

Navzdory skutečnosti, že Taher a jeho přívrženci v armádě osvobodili Zia, během několika dní mezi těmito dvěma muži došlo k třenicím v otázce transformace bangladéšských ozbrojených sil na socialisticky orientované Gano Bahini neboli lidovou armádu. . Taher, v té době vůdčí postava levicové strany Jatiyo Samajtantrik Dal, politické strany vytvořené v roce 1972 odcizenými bývalými mladými příznivci šejka Mujibura Rahmana, obhajoval revoluční změnu ve struktuře ozbrojených sil zrušením hodností a tedy s rozdíly a rozdíly mezi důstojníky a obecnými vojáky. I když existuje důvod se domnívat, že Zia mohla zpočátku souhlasit s Taherem, protože jeho nástup z domácího vězení a následný vzestup k moci závisel na jeho vazbách v armádě, brzy se rozhodl, že Taher a jeho následovníci musí být poraženi. . Do konce listopadu 1975 byli Taher a řada politických osobností JSD ve vězení a byli obviněni z pobuřování.

V červenci 1976 postavil vojenský soud Tahera a jeho společníky před soud. Od samého začátku byl proces považován za podezřelý, protože Taherovi nebylo umožněno setkat se se svými právníky až do samého konce, do té doby vojenský režim rozhodl, jaký bude verdikt. Taherovým právníkům bylo u soudu povoleno křížově vyslýchat ani obviněného, ​​ani svědky. Soud se konal neveřejně, nikdo (a to včetně novinářů) neměl přístup do soudní síně.

Předpisy podané Taherovou rodinou a jeho politickými spolupracovníky v loňském roce skončily s některými zajímavými fakty. Nejkřiklavější z nich bylo zjištění soudu a vlády, že všechny dokumenty a složky týkající se případu a soudního procesu v roce 1976 záhadně zmizely. Je zřejmé, že se předpokládá, že režim Zia se ve své pochybné moudrosti rozhodl brzy po popravě Tahera 21. července 1976, že by bylo nepolitické a riskantní uchovávat jakoukoli stopu nebo záznam o procesu.

Nyní, když vrchní soud zrušil rozsudek vojenského soudu a zároveň formálně prohlásil vojenský soud a jeho jednání za právní anomálii, vyvstaly požadavky na generála Ziaura Rahmana, který byl v květnu zavražděn při neúspěšném puči. 1981, bude postaven před posmrtný soud. Je možné, že v následujících týdnech a měsících budou problémy jako zabití generála Khaleda Mušarafa, popravy stovek personálu letectva po povstání v řadách v říjnu 1977, vražda generála MA Manzoora v červnu 1981 po Ziaova smrt a rozsudky smrti vynesené třinácti armádním důstojníkům na základě obvinění ze spoluúčasti na vraždě Zia v září 1981 budou oživeny ve veřejné sféře a Bangladéš by mohl zaznamenat záplavu právních problémů, které by mohly znovu přinést režim Zia v centru pozornosti.

Historie Bangladéše od jeho osvobození v prosinci 1971 je tragickou ironií. Poté, co bojovali za svobodu a demokratickou správu věcí veřejných, její lidé více než jednou pozorovali, jak jejich národ upadá do chaosu opakovanými obdobími vojenské vlády a následného zúžení demokratického prostoru. Atentátníci na šejka Mujibura Rahmana byli nejen chráněni nařízením o odškodnění formalizovaném v ústavě země režimem Zia, ale byli také odměněni diplomatickými misemi na bangladéšských misích v zahraničí. Trvalo 21 let, než bylo nařízení o odškodnění zrušeno. Úkol splnila první vláda šejka Hasiny, když se vrátila k moci ve všeobecných volbách v červnu 1996. Pět Mujibových vrahů bylo popraveno po normálním procesu a odsouzení v lednu loňského roku. Pět dalších zůstává na útěku, přičemž přicházejí zprávy o jejich pravidelných pozorováních v Pákistánu a Libyi. Jeden zemřel v Zimbabwe před několika lety.

Píše je editor (aktuální události) 'The Daily Star', Dháka