Dorazit do poslední vesnice

Problém začíná tím, jak definujeme město a venkov

urbanizace, urbanizace Indie, urbanizace v Indii, sčítání lidu v roce 2011, zpráva o sčítání lidu 2011, vesnice ze sčítání lidu 2011, zpráva ze sčítání lidu v Indii, indický expres, sloupceSčítání lidu v roce 2011 ukázalo 222 vesnic na území národního hlavního města. (File/Reuters)

Podle sčítání lidu z roku 2011 je v Indii 6 40 930 vesnic, z nichž asi 6 00 000 lze považovat za obydlené. Sčítání lidu však považuje venkovskou nebo vesnickou populaci za reziduální, i když má různé kategorie měst.

Je-li osada pod obcí, korporací, správní radou obce nebo oznámeným výborem městské části, stává se statutárním městem a je tedy městem. Další definice města je spojena s demografickými charakteristikami: Pokud se při velikosti populace 5 000 věnuje 75 procent mužské pracující populace nezemědělské činnosti a hustota zalidnění přesahuje 400 lidí na km2, stává se sčítacím městem, bez ohledu na to, zda se jedná o statutární město či nikoliv.

Tato reklasifikace – odchylka od tradičních představ o urbanizaci, kterou spojujeme s přirozenou mírou růstu v městských oblastech nebo migrací z venkova do měst – má rovněž za následek urbanizaci. Ve skutečnosti mezi lety 2001 a 2011 byla velká část zvýšené urbanizace způsobena městy ze sčítání lidu, nikoli statutárními.



Existuje také záležitost městského růstu, kdy vesnice (nebo vesnička) fyzicky přiléhá k městu a má městské rysy; je pak považováno za městskou aglomeraci. Cokoli jiného než statutární město, sčítací město nebo městská aglomerace je tedy vesnicí.

V tomto smyslu je vesnice reziduální, bez ohledu na velikost její populace. Populace může být 10 000 lidí nebo to může být také 100 lidí.

Připadá mi zvláštní, že sčítání lidu v roce 2011 ukázalo 222 vesnic v (Území hlavního města), ačkoli chápu problém s definicí. Existuje proces přechodu na městské, ale u těchto 222 vesnic k tomu ještě nedošlo. Existuje oznámení, pozemky získává DDA a při přechodu z panchayatu na magistrát se o pozemcích pochopitelně spekuluje. Můžete tak najít jednu stranu silnice, která je městská a protější stranu stále venkovskou, jako je oblast poblíž vesnice Masoodpur.

Hlavní silnice z NH 8 na silnici Mehrauli-Gurgaon je někdy označována jako silnice Mahipalpur-Masoodpur, přičemž Mahipalpur i Masoodpur jsou vesnice. Mahipalpur dostal své jméno od Raja Mahipal Tomar, který jej založil, zatímco Masoodpur se tak jmenuje, protože asi před šesti stoletími byla půda původně zakoupena od Masood Khana. Následně část těchto pozemků získala DDA. Nedaleko Masoodpuru najdete nákupní centra, instituce a hotely, ale najdete zde také panchayat bhawan. Mnoho lidí neví, že JNU je postavena na pozemcích Masoodpur a že případ získávání pozemků (na kvantitativní kompenzaci) stále probíhá, i když akvizice byla provedena v letech 1961 a 1965.

Chceme, aby občané v celé zemi měli přístup k podobným standardům veřejných statků a služeb – slovo veřejný statek se nepoužívá v klasickém smyslu ekonoma, ale pokud jde o zboží a služby, chceme, aby vláda (ve všech třech vrstvách) poskytnout. Chceme, aby byl minimální práh dostupný všude: ve vesnici s 10 000 obyvateli, vesnici se 100 obyvateli, vesnicích typu Masoodpur, statutárních městech a sčítacích městech.

Na jedné úrovni je problém s řízením. Kdo zajišťuje tyto veřejné statky a služby – pančajaty, obce? Nebo je vesnice uvízlá v interregnu od panchayatu po magistrát?

Myslím, že závažnějším problémem je, že slovo vesnice používáme příliš volně, napříč velmi heterogenní kategorií. Pro účely sčítání máme na mysli příjmovou vesnici, ale ve stejné příjmové vesnici může být mnoho shluků obydlí/vesnic. Uvnitř lesních oblastí se mohou nacházet neprozkoumané vesnice. Stejně jako máme obydlí jako podkategorie vesnic, máme gram pančajaty jako kategorie vyšší než vesnice. Proto máme něco jako 2 50 000 gramů panchayats.

Sčítání 2001 obsahuje tabulku (srovnatelná tabulka pro SLDB 2011 zatím není k dispozici), která uvádí velikostní rozložení vesnic podle počtu obyvatel. Podle údajů z roku 2001 mělo 91 000 vesnic méně než 200 obyvatel, z toho téměř 13 000 v Uríši a asi 9 000 v HP a UP. Bylo tam 1 27 000 vesnic s velikostí populace mezi 200 a 499, s koncentrací v UP, Uríša, MP a dokonce i Maháráštra.

Poskytování veřejných statků a služeb ve vesnici o velikosti 10 000 obyvatel, kde je gram panchayat, je poměrně snadné. Doručit jej ve vesnici s počtem obyvatel menší než 200 je mnohem obtížnější. Doručit jej do každého obydlí ve vesnici je ještě obtížnější. Zapomněl jsem zmínit, že některé vesnice s malým počtem obyvatel jsou v obtížném geografickém terénu. Jak se to změnilo? Zdá se, že jediná slušná odpověď, kterou máme, pochází z ICE (příjmy a spotřební výdaje) 2014, které provedla PRICE (People Research of India’s Consumer Economy). To nám vypráví očekávaný příběh větší integrace větších (počet obyvatel více než 5 000) vesnic s hlavním proudem, především kvůli lepší dopravní konektivitě. Poloměr zástavby se takříkajíc zvětšuje, ale stále jsou tu ty menší vesnice.