Rajni Kothari, indický politolog

Rajni Kothari umožnil uvažovat o Indii jako o ‚normální‘ demokracii, píše Yogendra Yadav

Rajni Kothari. (Zdroj: Ilustroval CR Sasikumar)Rajni Kothari. (Zdroj: Ilustroval CR Sasikumar)

Kde tě učil? Myslím ve škole nebo na vysoké, nebo kde? Otázka přišla od mého syna, zvědavého na tohoto starého pána, kterého potkáme u brány našeho sídliště. Řekl jsem mu, že jsem se dotkl jeho nohou, protože to byl můj učitel. Jeho otázka byla přirozeným pokračováním.

Moje mysl zabloudila do vysokoškolských dob. Našel jsem nedotčený hindský překlad knihy Rajni Kothariho Politics in India v knihovně své vysoké školy, Khalsa College, Sri Ganganagar. Navzdory své drsné próze, kterou zhoršil těžký sanskrtský překlad, byla kniha svěžím závanem. Moc jsem nepochopil složitý argument. Ale nějak mě kniha naučila přemýšlet o politice radikálně novým způsobem. To mě také přimělo k rozhodnutí studovat politiku.

Přečtěte si také: Suhas Palshikar na Rajni Kothari



Kothari nebyl oblíbeným autorem mých marxistických učitelů na univerzitě Jawaharlal Nehru. Ale povzbuzovali nás, abychom ho studovali, abychom kritizovali jeho liberální buržoazní čtení indické politiky. Tak jsem si znovu přečetl jeho knihu, tentokrát v anglickém originále. Teď jsem si ho vážil lépe a byl jsem přesvědčen, že jeho četba indické politiky byla mnohem poučnější než hrubá marxistická četba, kterou jsme se učili ve třídách. V té fázi svého života jsem se s ním nikdy nesetkal ani s ním nekomunikoval. Ale četl jsem všechno, co napsal, a považoval jsem se za Eklavyu, který se učil od svého gurua v jeho nepřítomnosti.

Když se podívám zpět na to, co jsem se naučil z jeho knih, vyniká pro mě jeho intelektuální a kulturní sebevědomí. Odolal dvěma tendencím převládajícím mezi studenty indické demokracie před ním. Odmítl považovat indickou politiku za re-uzákonění scénáře napsaného západními demokraciemi. Zároveň vyvrátil myšlenku, že demokratický experiment v Indii je kulturně jedinečný. Umožnil uvažovat o Indii jako o další normální demokracii, výrazně moderní a specificky indické zároveň. Naučil jsem se, že je snazší tuto agendu uznat, než ji praktikovat. Teoretizování indické demokracie v těchto termínech je v naší době stále nedokončenou intelektuální agendou.

Čtěte také: Bývalý člen panelu Plán Rajni Kothari zemřel ve věku 86 let

Na rozdíl od většiny akademiků se Kothari vyvíjel s dobou a měl odvahu změnit svou formulaci a dokonce i pozici. Politika v Indii byla okamžitou klasikou, když byla publikována v roce 1970, když mu bylo sotva 40 let. Kothari poté rozšířil své obzory, aby přemýšlel o zeměkouli a připojil se ke skupině myslitelů, kteří přetvářeli budoucnost světového řádu. To vedlo k časopisu Alternatives. Pak přišla Pohotovost, která otřásla demokratem v Kothari.

Měl odvahu přehodnotit své formulace a načrtnout nové směry pro své intelektuální aktivity. Jeho spisy poté, zejména State Against Democracy, byly kritikou indického státu. Jeho hledání alternativ ho nyní přivedlo k lidovým hnutím, která fungovala mimo hlavní proud politiky. Shromáždil mnoho předních indických intelektuálů, aby formulovali agendu pro Indii. Nyní byl více nakloněn kritice samotné myšlenky rozvoje. Do poloviny 80. let Kothari předvídal většinu klíčových myšlenek, které i nadále dominují naší dnešní demokratické představivosti.

V této fázi byl Kothari veřejným intelektuálem, nejen akademikem. Nikdy nedělal ostré rozdíly mezi akademickým a populárním psaním. Mnoho z jeho známých článků se objevilo v Semináři. Pravidelně psal i do novin. Jeho důraz na novou značku nestranické politiky ho přivedl k unikátnímu výzkumně-akčnímu projektu Lokayan. Spolu s Dhirubhai Shethem a Vijayem Pratapem objevil a naučil moji generaci novou slovní zásobu, aby dala smysl této nové formě politiky.

Jeho intelektuální angažovanost v hnutích ho často vedla k přímému aktivismu. Pomáhal organizovat odpor k nouzovému stavu mimo Indii. Je dobře známo, že byl mezi autory manifestu strany Janata v roce 1977. Patřil k zakladatelům Lidového svazu pro občanské svobody (PUCL) a stal se jeho předsedou. Po antisikhském masakru v roce 1984 byl jedním z autorů průlomové zprávy Kdo jsou viníci?, která se odvážila jmenovat některé z vinných kongresmanů. Kothari byl přítel, filozof a průvodce pohybem všech lidí. Byl jsem zapojen do mnoha z nich – Samata Sangathan, Samajwadi Jan Parishad a National Alliance for People’s Movements. Moji kolegové tam Kothariho ani Lokayana moc v lásce neměli, ale jeho rám mi velmi pomohl při pochopení této nové a vzrušující politické praxe. Především jsem se od něj naučil, že hranice mezi akademickým a populárním psaním, mezi intelektuální a politickou prací není vodotěsná.

Mé omezené přímé učení od Kothariho začalo poté, co jsem v roce 1993 nastoupil do Centra pro studium rozvojových společností (CSDS). Tuto instituci založil Kothari v roce 1963 – když mu bylo pouhých 33 let – a byla známá jako Kothariho centrum. Po vstupu do CSDS jsem ocenil Kothariho přístup k budování institucí. Shromáždil skupinu mimořádně talentovaných sociálních vědců a proměnil toto místo ve myšlenkový směr. Legenda říká, že naverboval člena fakulty, který požadoval vyšší plat než sám Kothari. Na rozdíl od většiny indických budovatelů institucí odešel z vedení své vlastní instituce, když mu bylo 50 let. To je jeden z klíčových důvodů, proč CSDS provedla generační obměnu a po dovršení zlatého jubilea je stále předním intelektuálním centrem.

Moje mysl procházela tím vším, když jsem se obrátil ke svému synovi a řekl: Byl to učitel, který mě nikdy neučil. Nějak to pochopil.

Spisovatel je vedoucí pracovník Centra pro studium rozvojových společností, v současné době na dovolené a hlavní mluvčí strany Aam Aadmi.