Next Door Nepál: Neklidný národ

Hněv veřejnosti proti korupci je vidět a slyšet.

nepál, nepálský maoista, maoista CPM, Girija Prasad Koirala, káthmándský showroom uzavřen, CIAA, nepálské zprávy, indický expresG.P. Ministerstvo Koirala, které se ujalo úřadu po bouřlivých politických změnách, které zasáhly zemi, rozhodlo, že žádné rozhodnutí přijaté kabinetem, bez ohledu na to, zda je svévolné,

Minulý týden vedl nadšený ministr z CPN-maoistického centra tým úředníků z ministerstva pro civilní zásobování a zapečetil showroomy čtyř značkových společností na Durbar Marg v Káthmándú. Obvinil je z prodeje zboží za přemrštěně vysoké ceny. Ministrův tým zvědavě nařídil majitelům, aby přišli na ministerstvo civilních zásob s příslušnými dokumenty. Do 48 hodin se obchodníci proti nájezdům vzbouřili protestní odstávkou. Ministři zapojení do takových populistických činů není v Nepálu nic nového, ale veřejný vztek proti korupci ze strany politické třídy nyní nabývá organizované formy, protože strany a následné vlády jsou považovány za podporovatele a příjemce.

Nepál má pravděpodobně velmi silný protikorupční orgán, Vyšetřovací komisi pro zneužívání pravomoci (CIAA), ale jeho autonomie byla omezena osmi politickými stranami, které se dostaly k moci v dubnu 2006. G.P. Ministerstvo Koirala, které nastoupilo do úřadu po bouřlivých politických změnách, které zasáhly zemi, rozhodlo, že žádné rozhodnutí přijaté kabinetem, bez ohledu na to, zda jde o svévolné, nezákonné nebo napomáhající korupci, nemůže vyšetřovat CIAA. Úkol CIAA se tak zredukoval na vyšetřování a kádrování případů proti drobným vládním úředníkům. Navíc, jak se to stalo u všech ústavních orgánů, šéf CIAA a další komisaři jsou nyní jmenováni velkými politickými stranami na základě stranických kvót, což ohrožuje spravedlnost a nestrannost, která se od instituce očekává.

Zdá se však, že otevřená korupce, prodloužený přechod k demokratické republice, převládající nejistota a absence odpovědnosti ve správě věcí veřejných testují trpělivost lidí. Ve středu hlavní nepálské mediální domy prohlásily, že od nynějška přijmou politiku nulové tolerance vůči korupci. Nepálská mediální společnost, formální orgán šesti velkých skupin elektronických a tištěných médií, obvinila politické strany z toho, že se nevyjádřily a nejednaly proti organizované a otevřené korupci v zemi.

Zatímco ministři jako členové kabinetu požívají naprostou imunitu vůči vyšetřování kvůli obvinění z korupce, justice, zejména nejvyšší soud, je vinna tím, že v nedávné minulosti řešila mnoho případů sporným způsobem. Jmenování Khilraj Regmi, úřadujícího předsedy Nejvyššího soudu, předsedou čtyřkoaliční vlády na začátku roku 2012, svedlo soudnictví a politické strany dohromady při sdílení výhod úřadu. Blízkost mezi politickými stranami a Nejvyšším soudem a nábor soudců na základě politických kvót se od té doby staly běžnou praxí. Jak spravedlivý může být Nejvyšší soud při posuzování korupčních případů, zejména těch, které se týkají lidí u moci a politiky? Současná masová zuřivost proti korupci je kumulativním výsledkem přepolitizace všech nástrojů státu včetně soudnictví a jejich vnímání veřejnosti jako podjatosti a nespravedlivosti.

Média a občanská společnost jsou neméně kontroverzní. Oba udržovali dvojí standardy v otázkách korupce a porušování lidských práv ze strany státu, zejména ve fázi po roce 2006, kdy se stali aktivisty pro politickou změnu. Jejich partnerství s mezinárodními dárci ve vnitropolitických otázkách, neochota kritizovat politické strany, když ty obcházejí řádný proces, a tiché schvalování rozhodnutí jmenovat CJ předsedou vlády je připravilo o důvěryhodnost. Rozhodnutí pohnat politické strany k odpovědnosti za korupční činy 11 let po zahájení skluzu je vnímáno spíše jako reakce na veřejné pobouření, které se zaměřilo i na média, a nikoli jako akt kolektivní sebekontroly.

Faktem je, že politické strany, vládní i opoziční, jsou veřejností vnímány jako součást oligarchie, která chce prosazovat svůj vlastní zájem namísto prosazování ústavních norem a kultury odpovědnosti. Opožděný veřejný projev rozhořčení ze strany médií však může ovlivnit mezinárodní mínění, aby přehodnotilo slepou podporu klíčových politických aktérů a jejich radikální agendy.