Také menšiny mají plné zuby této fasády sekularismu

Pokud jsme skutečně otráveni separačním modelem sekularismu a chceme přijmout model jurisdikce s tím, že Indie bude prohlášena za hinduistickou rashtru nebo přiznání hinduismu status dominantního duchovního dědictví, musíme zajistit, aby s sebou přinesl skutečný liberalismus.

sekularismus, sekulární Indie, narendra modi, rss, muslimové, muslimové v Indii, vláda Modi, hinduistický národ, ústava, indický expresHindutvští fanatici budou velmi zklamáni, když budou vědět, že hinduistická rashtra se nebude úplně lišit od současného sekulárního stavu. (Ilustrace C R Sasikumar)

V Indii se nyní hroutí takzvané vysoké a nedobytné zdi mezi státem a náboženstvím. Slogany jako goli maro. a hinduisté jsou v ohrožení, chytají představivost lidí. Buďme tedy upřímní, ztrácíme trpělivost s nehruvským sekularismem. Ve svém vítězném projevu po volbách do Lok Sabha se premiér Narendra Modi vysmíval svým odpůrcům, když řekl, že žádná politická strana nemůže sebrat odvahu ani zmínit slovo sekularismus během kampaně.

Po systematickém zaměřování se na náboženské menšiny, nárůstu případů lynčování, stranickém přístupu policie během komunálních nepokojů, používání náboženských symbolů ve veřejném diskurzu a vztyčování hesel Jai Shri Ram a Allah-o-Akbar v parlamentu jsme nyní poprvé přidali k postupu udělování občanství náboženský test.

Sekularismus demonstruje modernost a zůstává nejlepší volbou pro jakýkoli pokrokový národ. Není skutečností, že z nás udělala globální mocnost a Pákistán zhroucený stát? Nepál v tom viděl zásluhy a stal se sekulárním státem. Ale pokud se hinduisté skutečně cítí ohroženi muslimy a křesťany, musíme se jejich obavami zabývat a neostýchat se diskutovat o možnosti hinduistické rashtra. Také menšiny mají nyní plné zuby této fasády sekularismu, kdy se všechny státní instituce přiklánějí k jednomu náboženství. Možná nám nějaký druh hinduistické rashtra může pomoci přinést mír a zachránit zemi před cestou sebezničení.

Na výběr máme několik modelů z moderních demokracií, jako jsou křesťanské státy Anglie, Irsko a Řecko, židovský stát Izrael, muslimské státy jako Pákistán a Bangladéš a buddhistický stát Srí Lanka. Hinduistická rashtra jistě rozezní umíráček myšlence Indie, která oslavovala rozmanitost, a sníží naše mezinárodní postavení, ale menšiny by si s tím neměly příliš dělat starosti. Stejně jako několik dalších moderních teokracií by hinduistická rashtra mohla zaručit podstatná práva náboženským menšinám. Nebude vycházet z Manusmriti a bude podporovat moderní myšlenky lidských práv, zejména právo na rovnost a nediskriminaci.

Hindutvští fanatici budou velmi zklamáni, když budou vědět, že hinduistická rashtra se nebude úplně lišit od současného sekulárního stavu. Nezbaví náboženské menšiny volební právo, nepřevezme jejich náboženská místa ani jim neupírá právo na majetek, ani nebude deportovat muslimy do Pákistánu. Z právního hlediska by vyhlášení hinduistického rashtra vyžadovalo pouze 15člennou lavici Nejvyššího soudu, aby zrušila základní strukturní omezení pravomoci parlamentu měnit ústavu.

Mnoho odborníků píše, že od té doby, co Indie nezažila náboženské války a konflikt mezi církví a státem, byl sekularismus cizím pojmem. Indové jsou ve své podstatě věřící, a proto je zeď, která odděluje stát a církev, pro nás nevhodná. Ve skutečnosti proto indický sekularismus hovoří o stejné úctě ke všem náboženstvím. Existují dva modely sekularismu — model nezřízení nebo oddělení církve a státu (USA, Francie), který přijala Indie, a model jurisdikce Anglie, Irska a Řecka. Nehruvovský sekularismus zamýšlel dosáhnout toho prvního. Podle modelu odluky se očekává, že stát a církev budou vůči sobě nepřátelské, ale v modelu jurisdikce mohou tyto dva existovat vedle sebe – proto je možné mít hinduistickou rashtra i podle sekulárního modelu.

Vzhledem k tomu, že nejsme spokojeni s modelem separace, mohl by být evropský model jurisdikce naší první možností, pokud se chceme stát hinduistickým rashtra. Anglikánská církev je oficiální anglikánskou církví a královna je ochránkyní víry. I my můžeme prohlásit hinduismus za oficiální náboženství státu a stejně jako Anglie dát rovná práva všem občanům, zajistit svobodu vyznání a zakázat diskriminaci na základě náboženství. Irská ústava nabízí jiný model. Preambule začíná jménem nejsvětější trojice. Ale stát nemůže dotovat žádné náboženství ani diskriminovat z náboženských důvodů. Ústava z roku 1937 dala katolické církvi zvláštní status, ale totéž bylo v roce 1972 zrušeno.

Článek 3 řecké ústavy prohlašuje řeckou pravoslavnou církev za dominantní náboženství. Úvodní slova preambule jsou – Ve jménu Svaté, Jednopodstatné a Nerozdělené Trojice. Článek 33 vyžaduje, aby prezident a poslanci složili přísahu ve jménu Nejsvětější Trojice. Článek 4 však hovoří o právu na rovnost. Článek 5(2) zaručuje právo na život, svobodu a čest bez jakékoli diskriminace na základě náboženského vyznání a přiznává svobodu náboženského vyznání všem vyznáním. Muslimové ze západní Thrákie mají ve skutečnosti právo volit si svého muftiho (náboženského a soudního úředníka) a jejich spory se řeší v souladu s islámským právem. Mají možnost obrátit se na civilní soudy nebo soudy podle práva šaría.

Izrael nemá psanou ústavu. Jeho základní zákon však zaručuje lidskou důstojnost, svobodu, rovnost a svobodu vyznání. Židovský demokratický stát má uspořádání, aby sjednotil synagogu se státem. Ve své původní podobě byl sionismus celý o občanském nacionalismu. V 70. letech 20. století byla izraelská identita přeměněna na židovskou. Je zajímavé, že dosáhl sekularizace bez sekularismu. Dává svým menšinám řadu práv. Všechny náboženské skupiny mají své vlastní náboženské zákony a soudy. Arabština je druhým státním jazykem. Soudy šaría mají ve skutečnosti větší pravomoci než židovské, křesťanské a drúzské soudy a jejich rozhodnutí jsou vykonávána jako verdikty civilních soudů. Arabové jsou uváděni jako arabsko-izraelští občané.

Člověk doufá, že nedáme Shashi Tharoorovi za pravdu a půjdeme pákistánskou cestou. Pákistánská ústava začíná ve jménu Alláha, nejdobrotivějšího, milosrdného. Článek 2 prohlašuje islám za státní náboženství. Pouze muslim může zastávat vysokou ústavní funkci. Ale i její ústava v preambuli sama o sobě stanoví, že je třeba učinit odpovídající opatření pro to, aby menšiny mohly svobodně vyznávat, praktikovat své náboženství a rozvíjet svou kulturu. Existuje ustanovení, že zákony, které jsou v rozporu se státním náboženstvím, mají být zrušeny jako neústavní, ale čl. 227 odst. 3 vyjímá osobní právo menšin z tohoto ustanovení o odporu. Pákistán tedy nikdy nemůže uzákonit jednotný občanský zákoník. Kromě toho článek 36 říká, že stát má chránit legitimní práva a zájmy menšin, včetně jejich řádného zastoupení ve federálních a provinčních službách. V souladu s tím jim Ústava vyhrazuje místa. Pokud půjdeme pákistánskou cestou, budeme s takovou rezervací souhlasit?

Bangladéš a Srí Lanka jsou mnohem lepší možnosti. Přestože sekularismus byl jedním ze základních principů původní bangladéšské ústavy, byl v roce 1977 vyškrtnut generálem Ziaurem Rahmanem. Islám byl prohlášen za státní náboženství v roce 1988. V roce 2010 ale bangladéšský nejvyšší soud obnovil sekularismus jako jeden ze základních rysů ústavy. V roce 2011 byla ústava novelizována a byl znovu vložen termín sekulární.

Ačkoli článek 9 srílanské ústavy zaostává za prohlášením buddhismu za státní náboženství, dává buddhismu přední místo a ukládá státu povinnost chránit a pěstovat Buddhu Sasanu. Nejenže zaručuje svobodu náboženského vyznání, ale na rozdíl od Indie článek 10 dává svobodu mít nebo přijmout náboženství nebo víru podle vlastního výběru. Menšiny se řídí svými osobními zákony a soudy šaría fungují v prostorách běžných soudů.

Pokud jsme skutečně otráveni separačním modelem sekularismu a chceme přijmout model jurisdikce s tím, že Indie bude prohlášena za hinduistickou rashtru nebo přiznání hinduismu status dominantního duchovního dědictví, musíme zajistit, aby s sebou přinesl skutečný liberalismus, podstatnou rovnost, modernost a především odpovědnost státu vůči náboženským menšinám se zárukou svobody a kulturní autonomie. Pokud ani to nedokáže ukončit projekt nenávisti a polarizace, nezbývá nám, než posílit naši původní koncepci sekularismu a usilovat o emancipaci státu od náboženství.

Autor je vicekancléř, NALSAR University of Law, Hyderabad