Mahatma Gandhi byl odsouzen několika. Ale proč rasistický?

Během svého života byl Gándhí hodně zneužíván a ani po jeho smrti, před 72 lety, kritika neustala.

Mahátma Gándhí, rasismus, životy černochů záležíBěhem svého života byl Gándhí hodně zneužíván a ani po jeho smrti, před 72 lety, kritika neustala. (Soubor)

Nedávno, během demonstrací Black Lives Matter (BLM) za smrt George Floyda, bylo vyjádřeno mnoho hněvu proti rasismu a nespravedlnosti, kterým čelí černoši a etnické menšiny po celém světě. Mnoho pomníků a soch bylo znehodnoceno, strženo nebo poškozeno. Mezi nimi byla i socha Mahátmy Gándhího. Na londýnském Parlamentním náměstí utrpěla socha Gándhího odhalená v březnu 2015 zesnulým Arunem Jaitleym jen mírně – na jejích schodech byla napsána bílá barva a nápis „rasista“. Ve Washingtonu DC došlo k vážnějšímu poškození a socha musela být zakryta.

Ti, kteří se účastní BLM, jsou mladí, naštvaní a zcela korektní protestují proti rasové nespravedlnosti. Gándhí by se k nim skutečně přidal, kdyby tu teď byl. Nespravedlnost, kterou trpěla americká černošská komunita za posledních 400 let, je ostudný příběh. Navzdory zrušení otroctví v 60. letech 19. století a zákonům o občanských právech v 60. letech 20. století zůstává postavení černochů v postavení politického a ekonomického nedostatku. Na rozdíl od Indie nejsou hlasovací práva bezpodmínečně univerzální. Dokonce i nyní v mnoha státech, kde mají republikáni většinu, zákonodárci vymýšlejí nové překážky, které černochům ztěžují hlasování. Pokud jste tedy černoch, vaše právo volit závisí na tom, kde žijete.

Během svého života byl Gándhí hodně zneužíván a ani po jeho smrti, před 72 lety, kritika neustala. Byl odsuzován feministkami, těmi, kdo prosazují práva Dalitů, obviňován z kolaborace s Brity, obviňován z Partition a zvýhodňování muslimů, nazýván krutým otcem a manželem atd. Ale proč rasista?

Jako v každé kritice Gándhího jsou důkazy jeho vlastními slovy, které citují jeho kritici. Hlavní kritikou je, že během povstání Zuluů v Jižní Africe se Gándhí dobrovolně přihlásil k vytvoření indického záchranného sboru na britské straně. Ve skutečnosti byl sbor požádán o záchranu a ošetřování zraněných Zulusů, kteří by jinak byli zanedbáni. Zranění Zuluové projevovali vděčnost gesty, ale ani jeden nedokázal mluvit jazykem toho druhého. Argumentem je, že Gándhí se měl připojit k boji Zuluů. Gándhí rozlišoval mezi původními Afričany a těmi, kteří přišli z Indie jako obchodníci nebo najatí dělníci. Gándhího boj spočíval v prosazení práv Indiánů, kterým královna Viktorie ve své deklaraci z roku 1858 slíbila rovné zacházení se všemi svými císařskými poddanými.

Později Gándhí popsal sdílení vězeňské cely s některými Zuly. Protože tam byl pro civilní případ a oni pro trestní, myslel si, že by měl mít samostatné postavení. Zastrašil ho také velký zuluský vězeň, který vtrhl na záchod, kde byl Gándhí, a doslova ho vyhodil. Byl otřesený, ale znuděný.

Toto je jádro důkazů. Jeho kritici očekávají, že se Gándhí choval jako my dnes, a že spojí boje všech utlačovaných skupin proti tomu, kdo je utlačovatelskou mocí. Očekávat člověka bojujícího za práva části lidí před sto lety jako my nyní, není jen utopické, ale anachronické. Zapomínáme, že jsme si vědomi těchto nespravedlností, kterým čelili utlačovaní lidé, protože Gándhí vedl první protiimperialistický boj, který byl úspěšný. Uvolnil cestu, která se dnes stala dálnicí.

Zeptejte se Martina Luthera Kinga a Nelsona Mandely.