Nižší kasty v Biháru mají politickou moc, nikoli ekonomický pokrok

Po-mandalský vzestup Yadavs byl omezen na volební doménu; nemělo to velký dopad na jejich socioekonomický status

Voliči stojí v dlouhých frontách, aby mohli odevzdat své hlasy ve volební místnosti během druhé fáze voleb do shromáždění v Diyara v Danapur (PTI)

Bihár byl první laboratoří pozitivní diskriminace v hindském pásu. Jako kelímek indické verze socialismu zahájila již v 70. letech 20. století za Karpooriho Thákura a dalších, včetně

B P Mandal, který patřil ke stejnému myšlenkovému proudu. Další socialista, Lalu Prasad, který vstoupil do politiky v kontextu hnutí JP, řídil Bihár 15 let, přímo či nepřímo a – podle jeho kritiků z vyšší kasty – mandalizoval stát. Opravdu? A pokračoval Nitish Kumar, další vůdce OBC, ve stejném duchu?

Ve skutečnosti je v Biháru politická moc nižších kast, zatímco ekonomický přebytek a byrokratická vláda zůstávají rozhodujícím způsobem u vyšších kast. Bihár byl jistě epicentrem tiché revoluce po roce 1990, která vyústila v celém hindském pásu k přesunu moci z vyšších kast na OBC. Ve volbách v roce 1995 tvořili OBC 44 procent MLA (včetně 26 procent Yadavů), více než dvojnásobek podílu vyšších kast, které měly do té doby vždy více MLA. V roce 2000 ve vládě Rabri Deviho ministři OBC představovali téměř 50 procent z celkového počtu, zatímco horních kast nebylo více než 13 procent.

Redakce | Výsledky průzkumů v Biháru budou mít vliv daleko za hranice státu

Obdobně OBC těžily z pracovních kvót. Podle indického průzkumu lidského rozvoje z let 2011-12 si po bráhmanech a dalších vyšších kastách vedli Yadavové v zaměstnání lépe než kterákoli jiná kastovní skupina. Deset procent z nich mělo placenou práci a Kurmiové nezůstávali pozadu, protože 9 procent z nich mělo placenou práci. Úspěch byl o něco větší než úspěch Dalitů, pro které byly politiky pozitivních akcí navrženy před 40 lety: V Biháru mělo 8,9 procenta Paswanů a 7,7 procenta Jatavů placenou práci.

Pokud OBC těžily z takzvané mandalizace Biháru, pokud jde o politickou moc a placená zaměstnání, v jiných oblastech si moc nevydělaly. Vyšší kasty nadále kompenzují svou početní slabost svým rituálem a socioekonomickým postavením. Kontrolují většinu půdy v převážně venkovské společnosti – míra urbanizace v Biháru je od roku 2011 11,3 procenta, v porovnání s mírou celé Indie 31,2 procenta. Průzkum provedený Institutem pro lidský rozvoj odhalil, že v roce 2009 měli Bhumihars nejvyšší půdu na hlavu (0,56 akrů), po nich následovali Kurmis (0,45 akrů). Bhumiharové vlastnili dvakrát více půdy než Yadavové a čtyřikrát více než průměrná půda ve vlastnictví většiny zaostalých kast.

Podle posledního kola IHDS dosáhli bráhmani v průměrném příjmu na hlavu s 28 093 Rs, následovali ostatní vyšší kasty (20 655 Rs), zatímco Kushwahas a Kurmis vydělali 18 811 Rs a 17 835 Rs. Naproti tomu příjem Yadavů je jeden z nejnižších mezi OBC na 12 314 Rs, což je o něco méně než u zbytku OBC (12 617 Rs) a ne o mnoho více než u Jatavů (12 016 Rs). Podobně, zatímco procento absolventů mezi bráhmany bylo v letech 2011-12 7,5, následovalo 7 procent mezi ostatními vyššími kastami, bylo to pouze 5,3 procenta mezi Kurmi, 4,1 procenta mezi Kushwahy a 3 procenta mezi Yadavy.

Názor | P Chidambaram píše: Občan Biháru se stal obětí neštěstí, selhání demokracie a prokletí politiky

Tyto údaje jsou v příkrém rozporu s populárním vnímáním Yadav Raj, které bylo propagováno po 15 letech vlády RJD. Yadavové stěží kontrolovali ekonomické zdroje ve státě, přestože jsou největší kastovní skupinou s asi 15 procenty populace ve státě. Naproti tomu Kurmiové za nitského kumarského režimu určitě získali. Jsou na vrcholu v aktivech na hlavu (13 990 Rs), následují 12 989 Rs pro Bhumihary, zatímco číslo pro Yadavy s 6 313 Rs je méně než polovina.

Vyšší kasty mají stále rozhodující kontrolu nad státní mocí. Zatímco Yadavové dosáhli pokroku, pokud jde o přístup k placeným zaměstnáním, byrokracii v Biháru stále ovládají vyšší kasty. Nepublikovaná doktorská práce Poulomi Chakrabarti z Brown University ukazuje, že v průměru 74 procent důstojníků přijatých do IAS ze státních služeb pochází z vyšších kast, následuje 11 procent mezi OBC a 4,3 procenta mezi SC.

Abych to shrnul: Post-mandalský vzestup Yadavů byl omezen na volební oblast; nemělo to velký dopad na jejich socioekonomický status. Za druhé, nerovnoměrná mobilita mezi OBC nabídla prostor pro manévry vyšších kast, aby kooptovaly vznikající kasty v rámci kastovní dynamiky, přičemž byla zachována hierarchická kastovní struktura. Tato taktika byla primárně implementována BJP.

V UP se to projevilo v koopci ne-Yadavských OBC ze strany BJP. V Biháru sice snížila počet křesel nabízených Yadavům na 15 v roce 2020 z 22 v roce 2015, ale nemusí svou koopční strategii začínat od nuly, protože Nitish Kumar již vybudoval mimojadavskou sociální koalici extrémně zaostalé kasty (EBC) a Mahadalits pro NDA. Není náhodné, že jak Vikassheel Insaan Party Mukesh Sahani, tak Hindustani Awam Morcha Jitan Ram Manjhi zastupující EBC a Mahadalits jsou v NDA. Kromě této koopce letos JD(U) nominovala 45 ne-Yadavských OBC – 17 Koeris, 12 Kurmi a 19 EBC. Aby čelila této strategii, RJD také postavilo v roce 2015 až 25 kandidátů EBC proti čtyřem, což naznačuje, že se strana vrací ke svému modelu z roku 1995, kdy se těšila podpoře mimo Yadavsko-muslimskou kombinaci.

Názor | Dipankar Bhattacharya píše: V Biháru se BJP snaží šířit strach z CPI(ML). nebude to fungovat

Souběžně s tím přidělení křesel NDA jasně ukazuje, že BJP prosazuje zájmy kandidátů z vyšší kasty. Ze 110 křesel, o která se uchází, BJP nominovala vyšší kasty v 51 křeslech – neboli 46 procent – ​​do vyšších kast, které tvoří pouze 16 procent populace Biháru. BJP je umístěna dobře, aby usnadnila návrat vyšších kast, které byly od 90. let netrpělivé, aby převzaly moc zpět od subalterních – tím spíše, že temný kůň, Lok Janshakti Party (LJP), spojenec NDA v centrum, postavilo své kandidáty na většinu míst, o která JD(U) bojuje. Je zajímavé, že výpočet Kongresu je podobný. Vycítila odvetu vyšší kasty a rozdala 33 lístků – přibližně 50 procent ze 70 křesel, o která se uchází – vyšším kastám: 11 Bhumiharům, devíti Rádžputům, devíti bráhmanům a čtyřem Kayasthom.

RJD zůstává do značné míry Yadavskou stranou, jak je patrné z počtu Yadavských kandidátů — 58 ze 144 nebo 33 procent křesel, o která se uchází. A samozřejmě se oba partneři mohou spolehnout na muslimské voliče, 17 procent populace státu. Vždyť z této velké menšinové komunity pochází 12 kandidátů do Kongresu a 17 kandidátů RJD.

Přesto se letos RJD může primárně jevit jako opoziční strana par excellence a vydělávat na hněvu lidí vůči režimu. Stát je jedním z nejvíce postižených uzamčením COVID-19. Z jeho 38 okresů trpí 32 reverzní migrací, která přispívá k vysoké míře nezaměstnanosti.

Tento článek se poprvé objevil v tištěném vydání 4. listopadu 2020 pod názvem ‚Co Mandalovi uniklo‘. Jaffrelot je vedoucí výzkumný pracovník na CERI-Sciences Po/CNRS v Paříži a profesor indické politiky a sociologie na King’s India Institute. Kalaiyarasan je fakulta na Institutu pro studium průmyslového rozvoje v Dillí

Názor | Sajjan Kumar píše: Nitish Kumar čelí výzvě ze všech částí dominantních skupin v Biháru