Kariéra Jacindy Ardernové vytvořila robustnější šablonu pro Novou politickou ženu 21.

Ardernův úspěch dokazuje, že demokracie dnes potřebují politiky, muže nebo ženy, kteří mohou reprezentovat řadu ras, kast a kmenů, které žijí společně jako národ. I jako úřadující premiérka čelící volbám dokázala Ardernová udržet svůj národ jednotný v boji proti COVID-19.

Jacinda Ardernová byla zvolena pro druhé funkční období předsedkyní vlády Nového Zélandu s drtivým vítězstvím 64 křesel pro její Labouristickou stranu. (Foto/soubor agentury Reuters)

V naší generaci, jak mi jednou řekla zesnulá Aruna Asaf Ali, byly i emancipované ženy tajně konformní. Měli jisté spravedlivé potěšení, když řekli, že jsou v politickém hnutí za svobodu, aby podporovali svého otce, bratra nebo manžela. Taková lhostejnost k mocenskému rozdílu mezi muži a ženami v jejich rodinách podle ní znamenala, že ženy po nezávislosti nadále akceptovaly hierarchie definované muži v mainstreamové politice. Člověk si nyní uvědomuje, že nebyli jediní.

Až do nového tisíciletí v celosvětově demokratické politice muži zdědili nejvyšší post buď prostřednictvím politicky mocné rodiny nebo strany. V roce 2020 se začal utvářet kolektivní sen o ženách několika generací — vedoucích svou vlastní agendou zepředu —. Nejzřetelněji je to vidět na vzestupu vůdkyně, jako je Jacinda Kate Laurell Ardernová, zvolená podruhé jako premiérka Nového Zélandu, s drtivým vítězstvím 64 křesel pro její Labour Party.

Mentoring má v politice velký význam. Čím dříve to začne, tím lépe. Dnešní mladé ženy nemusí čekat, až na ně přijde řada. Ardern začal brzy. Jako prezidentka Mezinárodní unie socialistické mládeže sbírala politickou moudrost, hodně cestovala a setkala se s dalšími mládežnickými vůdci z USA, Jordánska, Izraele, Číny a Alžírska. Mentorovaly ji dvě silné ženy. V roce 2008 ji do hlavní politiky své země uvedla její teta Marie Ardernová, dlouholetá členka Labouristické strany. Začínala jako výzkumný pracovník pro premiérku Helen Clarkovou. Ardern popisuje Clarka jako svého politického hrdinu. A sama se označuje za sociální demokratku, pokrokovou, republikánskou a feministku.



Ženy v indické politice většinou dodržovaly nepsaná pravidla. Dokonce i ty ohnivé, jako Indira Gándhíová se zakrytou hlavou a halenkami s dlouhými rukávy a Sushma Swaraj s vlasy s rumělkovými pruhy svázanými do drdolu. Oba se tak dokázali ubránit dvojčatům promiskuity a/nebo naprosté domáckosti, které se během voleb rozpoutaly proti političkám.

Ardernova kariéra vytvořila robustnější šablonu pro New Political Woman v 21. století. Neochvějně čelila výzvám, které mužští politici dělají jen zřídka, ale všechny mladé ženy se potýkají: Jak se manželské partnerství a rodičovství propojí s politickou prací? Ardernová si pro sebe zvolila partnerství mimo tradiční manželství a dnes je po Bénazír Bhuttové druhou hlavou státu, které se v úřadu narodilo dítě. Ve svém politickém rozhodování zastávala kauzy, které uznávají její vlastní trajektorie. Empatie, kterou takto získala, jí pomohla vzít s sebou všechny ženy, kolem sebe všechny pro-ženy, pro demokracii a progresivní muže. Její drtivé vítězství je důkazem toho, že v roce 2020 je v jejím malém národě mnoho lidí, kteří stejně jako ona (nebo dokonce my Indové) zdědili složité, smíšené rasové historie a četné rodinné příběhy a hledají zdravou syntézu mezi nesourodými věcmi.

Redakce | Novozélandský premiér připomíná světu lepší časy, kdy političtí vůdci ochotně nevzdávali morální kompas národa

Je pro nás důležité vidět Ardernovou jako představitelku postrasového, rozvinutého světa. Potvrzuje, že i pro rozvíjející se demokracii, jako je ta naše, byla zastaralá slepá kastovní aritmetika odsunuta do pozadí. To, na co se mladí lídři a voliči musí zaměřit, jsou chladná fakta – rozgar, šikša a univerzální zdravotní péče. Další lekcí je, že kvalitní ženy mají mnohem více než muži – toleranci a schopnost být inkluzivní. Po svém zvolení podala premiérka Ardernová přátelskou ruku opoziční Straně zelených. Nepotřebovala jejich čísla. Ale uznala, že jsou cennými spojenci v boji za ochranu životního prostředí. Naši mladí lídři by si mohli vzít list z její knihy o vytváření budoucích spojenectví s prodemokratickými, liberálními feministkami napříč pohlavími a zavrhnout misogynní, kastovní a komunální rétoriku svých odpůrců.

Ardernův úspěch dokazuje, že demokracie dnes potřebují politiky, muže nebo ženy, kteří mohou reprezentovat řadu ras, kast a kmenů, které žijí společně jako národ. I jako úřadující premiérka čelící volbám dokázala Ardernová udržet svůj národ jednotný v boji proti COVID-19. Na rozdíl od Dillí Durbar, který tiše sledoval nepokoje v Dillí po bouřlivé rétorice mladých vůdců BJP, Ardern přispěchal na místo po protiislámských střelbách v Christchurch. Svými výzvami k míru a rychlým trestům pro obviněné dokázala nejen uhasit požáry, ale také sjednotit národ.

Oidipské násilí, které stojí za znásilněním příbuzným ze strany otevřených kritiků hindutvské doktríny, menšin, dokonce i hráčů kriketu hrajících v sezóně špatně, není jen příznakem střetu mezi generacemi. Jde to hlouběji — je to střet mezi zastánci národní integrace a izolacionisty, kteří nyní přicházejí ve všech věkových kategoriích. A v politice se bojí a nenávidí všechny, kteří jsou ve svých politických programech liberální a genderově neutrální.

Ardern ukazuje, že je možné bojovat a vyhrát volby bez Howdyse a Abki-baars. Požadavek ochrany životního prostředí je pro ni okamžikem bez jaderných zbraní mé generace. Bez obalu vtipkuje, nemám tendenci komunikovat s Donaldem Trumpem. Její drtivé vítězství je důkazem její velké podpůrné základny. Povzbuzena tím, od té doby otevřeně mluví pravdu k moci, podporuje práva menšin všude od Izraele-Palestiny po čínské Ujgury a nabídla, že zprostředkuje a pomůže Myanmaru vyřešit problém Rohingů.

Vysvětleno | Výsledky voleb na Novém Zélandu a trvalá popularita Jacindy Ardernové

Dnes v Indii všichni hledáme takové ideologické hrdinství, jako je toto, i když nás učí vidět pragmatické ženy-političky požadující soucit, začlenění a rovnováhu jako slabé a pošetilé nebo odstraněné ze základů. Je památné, že Ardern nosila své dítě na ultra klidné zasedání Valného shromáždění OSN, aby ho mohla nakrmit včas. Geniální gesto, které okamžitě postavilo všechny potenciální kritiky kojení kojenců a lidských práv matek do defenzívy. Tím změnila odvěký negativ v pozitiv a nepotřebovala používat jumlu jako aapda se avasar (příležitost v neštěstí).

Jaká aapda? Dostanete drift.

Tento článek se poprvé objevil v tištěném vydání 30. října 2020 pod názvem ‚Jacinda's way‘. Spisovatelem je starší novinář a bývalý předseda Prasar Bharati.