Indie se musí mít na pozoru před monopolními e-maloobchodníky

Ajay Vir Jakhar píše: Může Indie zajistit, aby systém nefungoval pro podniky, ale aby podniky fungovaly pro lidi? Osobně je člověk více než skeptický.

Velké e-maloobchodní společnosti tím, že jsou nákupčími zboží ve velkých objemech, diktují nejnižší ceny a uvalují na výrobce dusivé podmínky.

Nejde o to, že by Jio Mart, Amazon, Walmart nebo Tata Group obsadily větší koláč indického maloobchodního trhu, jehož hodnota se odhaduje na 2 biliony dolarů do roku 2030. Nejde o to, že čínské společnosti jako Alibaba a Tencent chtějí kousek nevyužitého trhu, ale ustupují kvůli indo-čínským neshodám. To se také netýká 20 milionů malých provozoven (obchody kirana) a 40 milionů rodin rozmístěných po všech ulicích země závislých na neformálním a formálním maloobchodním řetězci. Je to mnohem hrozivější.

V každé krizi vzkvétaly společnosti investující do digitálních nástrojů. Když byla oznámena demonetizace, profitovalo z toho několik společností jako PayTM. Byli navrženi jako domácí start-upy – jako Davidové, kteří se postavili Goliášům. Ani tehdy, a ještě více nyní, není PayTM společností vlastněnou Indií. Na jedné straně má investory zastupující Alibabu z Číny a na druhé americký subjekt podporovaný Warrenem Buffetem. Kapitál nemá státní příslušnost. Nápad o vlastnictví místních versus zahraničních společností je prostě marketingová strategie. Mnoho propagujících svádeshi, kteří byli před deseti lety proti přímým zahraničním investicím v maloobchodě, nyní zaprodali své volební obvody a akceptují to, protože politika se změnila, i když se situace zhoršila.

Zpráva Federální rezervní banky v Clevelandu z roku 2014 uvedla, že rychlost, s jakou Američané zahajovali podnikání, se za posledních tři a půl desetiletí výrazně snížila a že nová zařízení stále více poskytují stávající podniky, které otevírají nová místa. Trhy, které dříve obsluhovali nezávislí podnikatelé, jsou nyní stále více obsluhovány expanzí stávajících podniků. Postupem času vyčerpává nezávislý, podnikatelský trend, který je nezbytný pro pokrok národa. Starý kapitalismus vytváří monopoly, které omezují konkurenci, dusí inovace a odrazují menší podniky, které ve skutečnosti vytvářejí pracovní místa a ekonomickou dynamiku.



Velké e-maloobchodní společnosti tím, že jsou nákupčími zboží ve velkých objemech, diktují nejnižší ceny a uvalují na výrobce dusivé podmínky. Spolu s investicemi do umělé inteligence a procesních systémů budou ceny jejich dodávek spotřebitelům nakonec nižší než pořizovací cena obchodů kirana. E-maloobchodní společnosti se nejen stávají superdistributory prodejen kirana, ale budou je využívat pro vyzvednutí objednaného zboží. Současně budou obchody kirana pobízeny a nuceny zvýšit minimální velikost objednávky, čímž se zvýší náklady na zásoby a ztráty u takových obchodů. Toto je dočasné uspořádání a během příštích 10-20 let bude většina obchodů kirana uzavřena. Spolu s nimi pomalu přestanou existovat vzájemně závislé podniky zprostředkovatelů dodavatelského řetězce a statisíce středních a malých podniků, které do těchto obchodů dodávají. S ubývajícím počtem obchodů si spotřebitelé nevyhnutelně najdou jednotlivé dodavatele a budou čelit monopolu.

Každá akce vytváří poražené a společenské náklady takových ztrát by měly být uznány. Díky své podstatě nejsou pracovní místa v neorganizovaném sektoru registrována a při ztrátě milionů nebudou zdokumentována. Každý jednotlivý pracovní přírůstek do e-maloobchodu je však zdokumentován a politici si za něj berou zásluhy. To je pro národ špatné, zvláště když nezaměstnanost je jeho největší výzvou. E-maloobchodní firmy, které mají hluboko do kapsy, aby vyhnaly menší hráče z podnikání, mají schopnost získávat a poskytovat spotřebitelům levnější úvěry. Budou také diktovat podmínky společnostem vydávajícím kreditní karty a platformám elektronických plateb, aby si ponechaly část poplatků vybraných při nákupech zákazníků. Banky veřejného sektoru dříve než později ztratí lukrativní retailový segment a začnou váhat. Amazon nedávno koupil MGM, hollywoodské studio. Jak se do košíku přidávají další služby, návykový nápoj se stává zlověstnějším. Hranice mezi e-maloobchodem a e-commerce se již začínají stírat.

Fascinující na e-maloobchodu není to, že pouze prodává zboží. Působí v oblasti dolování dat a v oblasti reklamy. Data umožňují podnikům zacílit a ovlivňovat chování spotřebitelů, zatímco agregovaná data umožňují rozsáhlou manipulaci s trhy. Data mají hodnotu i pro ty, kteří neprodávají na platformách elektronického maloobchodu – pojišťovnictví a zdravotnictví. Stejně jako dřívější moderní maloobchodní prodejny požadovaly po značkách vyšší provizi za umístění produktů na předních místech na pultech obchodů, budou to platit i platformy elektronického maloobchodu. Značky budou povinny utrácet značné prostředky za reklamy, aby zviditelnily své produkty. Když byl Google v roce 1998 založen, tištěná média inkasovala více než 50 procent příjmů z reklamy. Dnes je to asi 10 procent. Letos Google inkasoval 30 procent výdajů na digitální reklamu v USA, následovaný Facebookem a Amazonem s 23 procenty a 10 procenty. Svobodná a nezávislá média jsou jedním z pilířů demokracie. Přežívá na reklamách a už se začíná hroutit. V USA soukromá společnost Facebook odepřela prezidentovi USA použití komunikační platformy – svědectví o síle svého digitálního impéria. Nedávno Google pohrozil, že odepře přístup ke svému vyhledávači v Austrálii. Dnes se indické vedení raduje, když Facebook odstraňuje příspěvky, které kritizují vládu. Je jen otázkou času, kdy se takové korporace stanou názorovými arbitry a rozhodnou o osudu voleb. Tady jde o přežití samotné demokracie. Pozor, zima se blíží.

Evropa zvažuje legislativu, která by řešila monopolní chování velkých technologií a aby data byla anonymní. Může Indie zajistit, aby systém nefungoval pro podniky, ale aby podniky fungovaly pro lidi? Osobně je člověk více než skeptický. Regulace, prosazování a antimonopolní legislativa nemají zuby. Instituce jsou systematicky oslabovány. Podlézavý establishment a krátkozraká politická třída několika málo lidem umožnily volný chod země. Pouze lidový aktivismus může oligarchům zabránit v sevření národa.

Tento sloupek se poprvé objevil v tištěném vydání 29. června 2021 pod názvem ‚Challenge of the Goliath‘. Spisovatelem je předseda Bharat Krishak Samaj