V Good Faith: Ačkoli je Martin Heidegger kontroverzní, nabízí vodítka k pochopení moderny

Jeho nejznámější dílo Bytí a čas (Sein und Zeit), ačkoliv je notoricky obtížné a složité, je obecně považováno za nejvýznamnější filozofické dílo 20. století.

Martin Heidegger, německý filozof Martin Heidegger, filozofie Martin Heidegger, Martin Heidegger 130. výročí narozeníMartin Heidegger

26. září uplyne 130 let od narození německého filozofa Martina Heideggera. Více než 40 let po jeho smrti je vliv Heideggerova díla na různé oblasti myšlení ohromující. Je nejen nejvlivnějším filozofem moderny, ale také jejím nejkontroverznějším myslitelem. Jeho nejznámější dílo Bytí a čas (Sein und Zeit), ačkoliv je notoricky obtížné a složité, je obecně považováno za nejvýznamnější filozofické dílo 20. století. Heidegger je dnes mnohými oslavován jako průkopnický myslitel, jehož práce v ontologii a metafyzice určila směr filozofie 20. století a měla zásadní vliv na vývoj současného myšlení včetně teologie, architektonické teorie, psychologie, literární kritiky, kognitivní vědy a politické teorie. .

Heidegger přitáhl za posledních 30 let celosvětově největší pozornost. Částečně to souvisí i s kontroverzí kolem jeho politiky a jeho nacistických konexí ve 30. letech 20. století, kdy byl rektorem univerzity ve Freiburgu. Heideggerovo poválečné mlčení o holocaustu a jeho vyhýbavý rozhovor pro Der Spiegel v roce 1966, publikovaný posmrtně, se přidaly k tomu, co je dnes známé jako Heideggerova aféra. Byl to však Heidegger a nacismus Victora Fariase, který uvolnil řadu článků, speciálních čísel časopisů a knih o Heideggerovi. Mnoho Heideggerových kritiků se pokusilo vytvořit spojení mezi ontologickými základy Bytí a času a Heideggerovým členstvím v nacistické straně.

Celá tato kritika se snesla do jedné notoricky známé Heideggerovy fráze, kde ztotožňoval fenomén koncentračního tábora s praxí mechanizovaného zemědělství a jadernou hrozbou. Zemědělství je dnes podle Heideggera motorizovaný potravinářský průmysl, v podstatě stejný jako výroba mrtvol v plynových komorách a vyhlazovacích táborech, stejně jako blokáda a hladovění zemí, stejně jako výroba atomových bomb. Co je na Heideggerově pozorování šokující, je jeho základní neschopnost morálního rozlišování. Jak píše George Steiner: Stejně jako mnoho jiných intelektuálů byl Heidegger zjevně chycen v brutální, slavnostní opilosti, která se po asi 15 letech národního ponížení a zoufalství přehnala celým Německem. Jak víme z rozhovoru pro Spiegel, připravoval zvláštní lživou posmrtnou omluvu za svou vlastní roli v letech 19302 a 40. Ale ten, kdo si myslí, že byl nalezen, co by řekl o holocaustu a táborech smrti. Heideggerovo mlčení o Osvětimi bylo znamením strašlivé pravdy, kterou nikdy neformuloval ve své fenomenologii existenciálního. Jak zdůraznilo mnoho filozofů, včetně Paula Ricoeura a Emmanuela Levinase, Heideggerova ontologie přehlíží nebo ignoruje etický vztah mezi daseinem (stavem bytí) a druhým. Můžeme také poukázat na Hannah Arendtovou analýzu Heideggera jako zásadně nepolitického filozofa, jehož postrektorská kariéra byla poznamenána úplným stažením se z veřejného prostoru.



Mnozí z nás možná Heideggera nepovažují za etického člověka, ale jeho filozofie má i nadále duchovní sílu, která nám pomáhá klást otázky o osudu lidstva a světa. Někteří interpreti ho stále považují za proroka, který nám může ukázat cestu z dilemat modernity.

Generace, které přijdou, možná nebudou trávit více času než naši současníci, aby si vychutnali celý soubor Heideggerových spisů, ale určitě se budou nadále vztahovat k jeho způsobu myšlení prostřednictvím jiných oblastí vědění. To by mohlo být ještě jednodušší, až skončí misionářské období Heideggerových studií. Heidegger nám nabídl způsob uvažování o základních lidských starostech, který ztěžuje jeho zaškatulkování. Pochopit, jak k nám myšlenky přicházejí, znamená, jak říká Heidegger, naučit se myslet na každý jiný příklad života. S Heideggerem tedy můžeme říci, že jediná věc podstatná pro myšlení je myšlení. Pokud je na tomto tvrzení něco pravdy, pak Heideggerova filozofie bude patřit naší budoucnosti.

(Tento článek se poprvé objevil v tištěném vydání 23. září 2019 pod názvem ‚Filosfér budoucnosti‘. Autor je profesor-proděkan, Jindal Global University