Hra je zapnutá

Je zapotřebí jednotný regulační rámec se silnými kontrolami a protiváhami pro odvětví online fantasy sportů

online fantasy sporty, herní platformy, online hazardní hry, online sázení, úvodník Indian ExpressFinancování rizikového kapitálu v tomto sektoru také raketově vzrostlo – z 25 milionů USD v roce 2015 na 337 milionů USD v loňském roce.

Indie se stává centrem online fantasy sportů. Podle zprávy KPMG se počet uživatelů v zemi účastnících se online fantasy herních platforem zvýšil z pouhých 2 milionů v červnu 2016 na ohromujících 90 milionů do prosince 2019, čímž předstihl USA jako největší online fantasy sportovní trh. Tento exponenciální nárůst uživatelské základny vedl k téměř ztrojnásobení tržeb tohoto odvětví – z 920 milionů Rs v letech 2018-19 na 2 470 milionů Rs v letech 2019-20. Financování rizikového kapitálu v tomto sektoru také raketově vzrostlo – z 25 milionů USD v roce 2015 na 337 milionů USD v loňském roce. Navzdory tomuto výraznému růstu a kvůli němu je však třeba řešit některé sporné otázky.

Za prvé, různé soudy a státní vlády debatují o jeho zákonnosti, ale správná odpověď je pečlivá regulace, nikoli plošný zákaz. K soudům bylo podáno nejméně šest žádostí o zákaz online hazardních her a fantasy sportů a některé státy zakazují jakoukoli herní činnost za peníze. Pokusy omezit růst tohoto odvětví tím, že se stane nezákonným nebo jej klasifikují jako hazard, jsou však nesprávné. Různé soudní rozsudky přirovnávají online fantasy sportovní platformy k dovednostním hrám, nikoli hazardním hrám. Návrh dokumentu od Niti Aayog také tvrdí, že dovednost, nikoli náhoda, je převládajícím faktorem v ekosystému online her. Za druhé, absence jednotného regulačního režimu znamenala, že různé státy mají různé předpisy týkající se online hraní. Společnosti tak musí jednat s každým státem jinak, přestože fungují na celoindické bázi prostřednictvím online platformy. To vede ke zvýšení podnikatelské nejistoty a je to v rozporu se zásadou snadného podnikání. To, jak poznamenává také dokument Niti Aayog, vede k tomu, že spotřebitelé mají odlišná práva a může vést k nakupování podle fóra/jurisdikce. Existuje také větší možnost střetu zájmů. Například představitelé nebo hráči BCCI by mohli podporovat konkurenční platformy, což by vyvolalo takové obavy.

Je potřeba zavést jednotnou regulační architekturu a skoncovat s množstvím režimů. Takový rámec s přísnými kontrolami a rovnováhami by přinesl větší odpovědnost a transparentnost, zjednodušil by podnikání a zároveň by držel pod kontrolou chybující hráče.