Pátý sloupec: Lekce z Ameriky

Musíme doufat, že jakmile se stane prezidentem, objeví se moudřejší a vážnější muž, který mu umožní vypořádat se s chmurnými mezinárodními problémy, které jsou složité a děsivé.

Prezidentské volby v USA, výsledky voleb v USA, rodinné vztahy v USA, Donald Trump, Trump, Hillary Clintonová, Clintonová, zprávy z USA, zprávy ze světa, nejnovější zprávy, indický expresNově zvolený prezident Donald Trump v New Yorku. (AP Photo/ Evan Vucci)

Na amerických volbách mě nejvíce zaujaly dvě věci. První bylo, že stejně jako v Indii v roce 2014 mediální vědci, anketáři a vzdělaná třída obecně dokázali, že jsou zcela odtrženi od běžných voličů. Druhým byla milost, se kterou prezident Obama slíbil, že nově zvolenému prezidentovi pomůže s přechodem do Bílého domu. To pro muže, který během hořké, brutální kampaně zpochybnil nejen všechno, co Barack Obama udělal, ale dokonce i jeho právo být prezidentem Spojených států.

Než napíšu další slovo, chci objasnit, že kdybych byl americkým voličem, nevolil bych Donalda Trumpa. Nelíbil se mi tón jeho kampaně a sdílím názor, že vykazuje určité známky toho, že je demagog, bigot a má krátkozrakou vizi, která může ze světa udělat nebezpečnější místo, než už je. Musíme doufat, že jakmile se stane prezidentem, objeví se moudřejší a vážnější muž, který mu umožní vypořádat se s chmurnými mezinárodními problémy, které jsou složité a děsivé.

Co tedy na Trumpovi tak oslovilo běžné Američany, že se mu podařilo porazit soupeře, který byl na nejmocnější práci na světě připraven nekonečně lépe? Mnohokrát jsem o tom přemýšlel, když jsem minulý týden seděl přilepený ke CNN a sledoval výsledky, a usoudil jsem, že se dotkl bolestivé struny, která unikla pozornosti americké politické třídy a všech jejích mediálních vědátorů. Od prvního dne ho propustili jako šaška. Stejně jako v případě Narendry Modi v roce 2014 mediální odborníci neviděli to, co bylo milionům voličů zcela jasné. Bylo to proto, že chtěli volit někoho, kdo nenabízí obvyklá řešení jejich problémů. Modi to udělal se svým heslem ‚parivartan‘ a ‚vikas‘ a Trump to udělal se svým slibem ‚udělat Ameriku znovu skvělou‘. Obyčejní lidé viděli, co vědátorům uniklo.

Nyní pojďme mluvit o důležitosti zdravého předání moci v demokracii, i když je pochybné, že by Trump přijal porážku tak laskavě jako Hillary Clintonová. Při poslední debatě mezi nimi varoval, že výsledky voleb přijme pouze v případě, že vyhraje. Doufejme tedy, že byl pokořen milostí, se kterou prezident Obama slíbil, že dá pokyn svým zaměstnancům, aby vynaložili veškeré úsilí, aby mu pomohli v přechodném období. Tento druh důstojného předání moci je něco, co jsme v Indii v roce 2014 rozhodně neviděli. Pamatujete si na mrzuté pohledy na tvářích Gándhíů, když přijali porážku, aniž by jednou poblahopřáli Narendrovi Modimu?

Dodnes se zdá, jako by plně nepřijali, že to, co považují za své prvorozené právo vládnout Indii, jim bylo vytrženo. Může to být proto, že když je jediná rodina volena znovu a znovu do nejvyšší funkce, zvykne si na myšlenku vládnout a nevládnout. Takže dnes máme situaci, kdy Ráhul Gándhí jen zřídka promeškává příležitost urazit premiéra a jeho hrstka poslanců nikdy nepromeškává příležitost proměnit debaty v parlamentu v žravé pokřiky.

Děje se to i nadále kvůli naději, že neúprosná hořkost znemožní vládě přežít celé funkční období? Nebo stejně opuštěná naděje, že premiéra vyruší od plnění jeho slibů? Tak či onak slouží k odvrácení pozornosti médií od soustředění jejich energie na skutečné problémy namísto hluku a zuřivosti. Takže další lekcí, kterou se my v Indii můžeme od Ameriky naučit, je důležitost dát nově zvolenému vůdci plnou šanci. Premiér Modi nedávno začal mluvit o tom, že je třeba, aby se všeobecné volby a volby do státních shromáždění konaly společně, v předem stanovený den, místo za starých časů. To je něco, na čem by volební komise měla začít vážně pracovat, aby budoucí premiéři mohli věnovat více času vládnutí než volební agitaci. Pokud se tak nestane, Indie se bude i nadále potácet, místo aby se plnou rychlostí pohybovala směrem k polovině století, o kterém všichni, včetně Modiho, prorokovali, že nám bude patřit.

Mezitím, v zájmu Ameriky a světa, musíme doufat, že americká média se mýlila v Trumpovi stejně jako indická média o Modim. Tma a strašlivé komunitní rozdělení měly Indii roztrhat na kusy v prvních měsících, kdy se Modi stal premiérem, a to se nestalo. Temnota a zkáza se nadále prorokují, když se Donald Trump stal vůdcem svobodného světa. Kéž se tato proroctví prokážou tak nesprávně, jak se tato prokázala.