EU, Indie a Indo-Pacifik

Christophe Jaffrelot píše: Indie nefiguruje na předních místech indicko-pacifické strategie EU. Čínská výzva to může změnit.

Není překvapením, že strategie EU v Indo-Pacifiku se zdá být příliš determinována čínskou expanzivností.

Minulý měsíc uskutečnění AUKUS zastínilo další oznámení související s Indo-Pacifikem: Zveřejnění strategie EU pro spolupráci v Indo-Pacifiku. To je poněkud nespravedlivé, protože tento dokument je velmi bohatý a je třeba jej analyzovat v kontextu sbližování EU a Indie, které vyvrcholilo červnovým summitem EU-Indie, který je podle některých analytiků zlomový.

Není překvapením, že strategie EU v Indo-Pacifiku se zdá být příliš determinována čínskou expanzivností. Demonstrace síly a rostoucí napětí v regionálních hotspotech, jako jsou Jihočínské a Východočínské moře a Tchajwanský průliv, mohou mít přímý dopad na evropskou bezpečnost a prosperitu, uvádí dokument. Zároveň poukazuje na to, že EU bude sice odsouvat tam, kde existují zásadní neshody s Čínou, jako jsou lidská práva, ale bude také pokračovat ve své mnohostranné spolupráci s Čínou, bude se bilaterálně zapojovat do podpory řešení společných výzev a bude spolupracovat v otázkách společný zájem a povzbuzování Číny, aby hrála svou roli v mírovém a prosperujícím indicko-pacifickém regionu.

Pokud jsou bezpečnostní zájmy zdůrazněny hned na začátku, jsou ve výčtu cílů indicko-pacifické strategie EU spíše nízko, které jsou uvedeny jako: Udržitelná prosperita podporující začlenění; zelený přechod; správa oceánů; digitální správa a partnerství; konektivita; bezpečnost a obrana; lidská bezpečnost. Mnoho odstavců dokumentu je věnováno hodnotám, včetně lidských práv. Jedna z nich říká: EU bude nadále používat svůj režim omezujících opatření (sankcí) vůči jednotlivcům, subjektům a orgánům odpovědným za závažné porušování a zneužívání lidských práv, podílející se na závažném porušování lidských práv nebo s ním spojené. Na mezinárodních fórech bude EU spolupracovat s podobně smýšlejícími indicko-pacifickými partnery na potlačení jakékoli iniciativy, která podkopává lidská práva zakotvená v mezinárodním zvykovém právu a v mezinárodních nástrojích pro lidská práva.

Pokud jde o partnerství, Indie nefiguruje příliš výrazně. Naproti tomu ASEAN je prezentován jako stále důležitější partner pro EU. Jedna celá sekce nazvaná Ústřednost ASEAN je věnována strategickému partnerství, které EU a ASEAN rozvinuly za posledních 40 let. Byly oznámeny nové dohody o partnerství a spolupráci (PCA) s Thajskem a Malajsií. Indie se však objevuje na seznamu zemí, které již mají indicko-pacifickou strategii a se kterými má EU zájem na hlubší spolupráci, na seznamu ASEAN, Austrálie, Indie, Japonska, Nového Zélandu, Korejské republiky, Spojené království a USA.

Dokument však nezmiňuje roli, kterou by Indie mohla hrát v diverzifikaci hodnotového řetězce, což je hlavní priorita EU zejména od pandemie Covid-19. Světové lékárny se mohly jevit jako užitečný partner EU pro osvobození Evropanů od jejich závislosti na Číně v této oblasti. Jediný příklad diverzifikace, který dokument zmiňuje, se týká polovodičů. V této oblasti se EU hodlá diverzifikovat s partnery, jako je Japonsko, Korejská republika a Tchaj-wan. Přesto je Indie zmiňována o pár stránek dále v podobné perspektivě, když se říká, že EU pomůže indicko-pacifickým partnerům s nízkými a středními příjmy zajistit přístup k vakcíně proti Covid-19 prostřednictvím zařízení Covax a jinými prostředky a že: v této souvislosti bude Indie středem zájmu spolupráce, včetně kvality aktivních farmaceutických složek.

Celkově vzato zůstává indicko-pacifická strategie EU řízena ekonomickými ohledy a Indie, jejíž hlavní přednost je geopolitická a dokonce geostrategická, v ní nefiguruje výrazně. Dokument vydaný v září 2021 například zdůrazňuje, že zvláštní pozornost bude věnována provádění a prosazování komplexních obchodních dohod s Japonskem, Korejskou republikou, Singapurem a Vietnamem a Dohody o hospodářském partnerství (EPA) s Tichomořím. států, jakož i dohody EU o ochraně investic se Singapurem a Vietnamem, které by měly vstoupit v platnost v nadcházejících letech.

To, co Francouzi považují za hlavní aktivum Indie, její strategický rozměr, není v dokumentu EU ústřední. Překvapivě je nedávná vojenská spolupráce mezi Evropany a Indií dokonce srovnatelná s jejich spoluprací s Pákistánem: V uplynulém roce provedly námořní síly EU v Somálsku (EU NAVFOR) a operace Atlanta úspěšné společné námořní aktivity s indicko-pacifickými partnery, včetně Japonska. , Pákistán, Indie a Džibutsko. A ASEAN také zůstává hlavním partnerem EU z vojenského hlediska: EU se bude snažit hrát silnější roli v bezpečnostní architektuře ASEAN a účastnit se struktur ASEAN Defence Ministers Meeting Plus (ADMM+) a Východoasijského summitu. Indie je uvedena jako první partner EU pouze v jedné oblasti: v rámci projektu Posílení bezpečnostní spolupráce v Asii a s Asií (ESIWA), který se týká boje proti terorismu, kybernetické bezpečnosti, námořní bezpečnosti a krizového řízení. Pilotními partnery jsou Indie, Indonésie, Japonsko, Korejská republika, Singapur a Vietnam, přičemž vojenští experti EU již působí v Indonésii a ve Vietnamu.

Strategie EU pro spolupráci v Indo-Pacifiku je tedy více v souladu s německou vizí Indo-Pacifiku než s francouzskou vizí. Pro Berlín je obchod, ekonomická spolupráce, lidská práva a zapojení Číny zároveň – a ASEAN – důležitější než bezpečnost a Indie, dva pilíře francouzské indo-pacifické strategie. Skutečnost, že v dokumentu EU převládá německý přístup, je odrazem vlivu berlínského weltanschauung (světonázoru) v Evropě – něco, co brexit akcentoval, přičemž indicko-pacifická strategie Velké Británie je podobná francouzské. Postoj Číny však může Německo – a EU – donutit v blízké budoucnosti změnit názor.

Tento sloupec se poprvé objevil v tištěném vydání 20. října 2021 pod názvem „Čtení drobného písma EU“. Autor je vedoucí výzkumný pracovník v CERI-Sciences Po/CNRS, Paříž