Říše máku

Drogový boom v Myanmaru je znepokojivý. Povstalci na severovýchodě by toho mohli využít.

Myanmarský obchod s drogami, myanmarská opiová droga, manipur přepadení, armádní útoky myanmarští militanti, obchod s opiem Myanmar, armádní operace proti militantům, myanmarská armádní operace, útok myanmarských militantů, myanmarský mák, Lo Hsing Han, myanmarské pěstování máku, myanmarské pěstování opia, indický expres sloup, praveen svámí sloupZpravodajské zprávy také naznačují, že se v Sagaingu, který sousedí s hranicemi Myanmaru s Manipurem a Nagalandem, otevírají nové pěstitelské oblasti.

Lo Hsing Han, císař máku, byl položen k odpočinku ve skleněné rakvi, nad nímž dohlížela jeho manželka, čtyři synové, čtyři dcery a 16 vnoučat, jak se nejvyšší vládní úředníci, obchodní vůdci a místní obyvatelé seřadili, aby vzdali úctu. Od neblaze proslulých dob, kdy byl největším obchodníkem s heroinem v jihovýchodní Asii, byl Lo přiveden do systému a objevil se v čele jednoho z největších průmyslových konglomerátů Myanmaru. Ten příběh, jak se tehdy zdálo, v sobě skrýval naději.

Ale jako zjevení v noční můře vyvolané opiem se znovuzrodil makový císař – nyní nazývaný Pheung Kya-shin, vůdce armády, která je od února uzavřena v krutém boji s myanmarskými ozbrojenými silami přes východní oblast Kokang. Boje vedené dělostřelectvem a bojovými letouny vyhnaly desítky tisíc místních lidí z jejich domovů.

Je to vzdálená válka, v zemi, o které v Indii málokdo slyšel – ale ve strategické komunitě Nového Dillí jsou války v Myanmaru sledovány se znepokojením. Povstalci v Myanmaru mají dlouhou historii používání zbraní svým protějškům v Indii. Jejich rostoucí síla by mohla vdechnout život indickým povstalcům, kteří se nyní skrývají v regionu. Země navíc zaznamenává neustálý nárůst obchodu s narkotiky, což je lukrativní podnik, do kterého by se indičtí povstalci mohli pustit. V nejhorším případě by se přeshraniční stávky staly normou.



Od roku 2011 uzavřelo Myanmar příměří s více než 15 etnickými povstaleckými skupinami, které usilují o vyjednané politické urovnání. V praxi však mnoho skupin využilo období příměří k rozšíření narkotických lén. Z vrcholu přes 1 50 000 hektarů pěstování opia v roce 1996 Myanmar o deset let později toto číslo snížilo na pouhých 20 000 hektarů. Od té doby se však kultivace postupně posunula zpět na 57 000 hektarů.

Pěstování je nejintenzivnější v bloku států táhnoucích se od severu k jihu podél hranic Myanmaru s Čínou a Thajskem – Kachin, North Shan, South Shan a East Shan. Zpravodajské zprávy také naznačují, že se v Sagaingu, který sousedí s hranicemi Myanmaru s Manipurem a Nagalandem, otevírají nové pěstitelské oblasti.

V nedávných zprávách Úřad OSN pro drogy a kriminalitu opakovaně označil rekordní toky metamfetaminu přes Myanmar na trhy v Thajsku – a dále do zbytku světa. Orgány činné v trestním řízení v Myanmaru sdělily UNODC, že mají omezenou schopnost provádět intervence ve zvláštních regionech kvůli nedostupnosti oblastí kontrolovaných skupinami pro příměří.

Odhady uvádějí hodnotu obchodu s drogami na 15 miliard dolarů – téměř třetinu formálního hrubého domácího produktu Myanmaru. Ceny nemovitostí v Rangúnu, říkají místní obyvatelé, pozoruhodně vzrostly díky přílivu nezaúčtovaných peněz, které přinesly obchody spojené s drogami. Ve válkou zničeném Kokang’s Laukkai jsou nové hotely, kasina a módní obchody.

Kokangova maková impéria, pečlivě zaznamenaná v průběhu let učencem Bertilem Lintnerem, poskytují šablonu pro to, jak nastal drogový boom v Myanmaru. V 50. letech založila Olive Yang, v klášteře vychovaná dcera významného Kokanga, milici s 1000 členy. S podporou Kuomintangu, který z Číny vyhnala armáda Mao Ce-tunga, Yang financovala své milice tím, že vozila nákladní auta opia k thajským hranicím.

V roce 1962 byl Yang zatčen, aby byl o dva roky později propuštěn. V 80. letech se měla objevit jako klíčový zprostředkovatel mírových dohod s povstalci, spolupracující s šéfem myanmarské rozvědky generálem Khin Nyuntem.

Po svém mimořádném životě, který zahrnoval bisexuální vztahy s některými z nejlepších myanmarských filmových umělců, se Yang nakonec vzdala světa a stala se jeptiškou. Její příběh se však stal předlohou válečnictví v Kokangu. Yang byl následován jejím bratrem Jimmy Yangem, spoluzakladatelem East Barma Bank, a ten zase ustoupil Lo.

Loův vzestup byl postaven na uzavření dohody s myanmarskou armádou, která mu dala právo provozovat opiové konvoje na hlavních silnicích bez překážek výměnou za to, že dal své jednotky k dispozici pro boj s etnickými povstalci. Jeho bratr Lo Hsing Ko byl – příhodně – jmenován policejním šéfem pro Kokang.

Od poloviny 70. let se Pheung Kya-shin ukázal jako konkurent – ​​namísto vlády podporoval Komunistickou stranu Barmy, výměnou za podporu svých operací s provozem heroinu. V 80. letech, kdy se komunistická strana Barmy rozdělila, podepsaly její zbytky s vládou dohodu o příměří. Na oplátku bylo povoleno volné obchodování s heroinem. Spor následoval spor, dokud Pheung nebyl v roce 2009 vytlačen z regionu, aby v únoru znovu udeřil.

Není pochyb o tom, že Myanmar nyní čelí těžkým rozhodnutím. Příměří, které vstoupilo v platnost v roce 2011, přineslo do země něco, co připomíná mír, ale za vysokou cenu: drogy a válečnictví. Armáda usiluje o pořádek – ale není ochotna se smířit s těmi druhy hlubokých demokratických reforem, které by mohly utlumit etnické napětí. Politická elita, vyprázdněná příjmy z drog, nemá moc důvodů usilovat o transformaci status quo.
V podstatě maková impéria omračují Myanmarský stát, když si mocné prvky v jeho zřízení přivykají na peníze z drog.

Loni navštívil novinář Salai Thant Zin na Silvestra vesnici Kanzam na hranici Myanmaru s Manipurem. Vrátil se s pochmurnou vizí budoucnosti. Našel kapli, srdce vesnické komunity, zamčenou; kněz už dávno utekl. Ve vesnici, jak uvedl, byli jen tři muži, zbytek zemřel kvůli své závislosti na opiu. V místní škole byly také jen tři děti, jejichž matky se věnovaly péči o maková pole a vaření rýžového piva. Šéf místní policie Myint Lwin řekl Salai, že dealeři z Morehu v Indii pravidelně přijížděli přes hory divize Sagaing, aby nakoupili surové opium, které bylo zpracováno na heroin pro desítky tisíc závislých na severovýchodě.

Přestože se povstalecké skupiny na severovýchodě obchodu s drogami zatím vyhýbaly, vyhlídky na bohatství je jistě přilákají – a kde bude hotovost, budou následovat zbraně.

Indie, lemovaná na západě státem zmítajícím se tváří v tvář teroru, by se mohla probudit a zjistit, že její soused se topí v moři drog.

praveen.swami@expressindia.com