Lékaři si zaslouží důstojnost a bezpečí, když během pandemie riskují své životy
- Kategorie: Sloupce
Podle studie Indické lékařské asociace z roku 2017 se více než 75 procent lékařů setkalo s násilím v práci a 56,5 procenta uvažovalo o najmutí ochranky v místě své praxe.
Podle studie Indické lékařské asociace z roku 2017 se více než 75 procent lékařů setkalo s násilím v práci a 56,5 procenta uvažovalo o najmutí ochranky v místě své praxe. (Expresní foto Prashant Nadkar) Lékař z Chennai Simon Hercules zemřel na COVID-19 19. dubna. V době jeho smrti mu byla upřena i základní důstojnost, když dav zaútočil na jeho přátele a rodinu tyčemi a tyčemi, když převáželi jeho tělo na pohřebiště.
Tento incident opět vrhl znepokojivé světlo na zdraví a bezpečnost našich předních vojáků v kolektivním boji proti COVID-19. Jak můžeme jako lidé přejít od tleskání rukou na našich balkonech a střechách jako gesto vděčnosti zdravotnickým pracovníkům k nahromadění druhu zneužívání, kterého jsme byli svědky v Indore, Moradabadu a Bengaluru?
Významný lékař z Noida mi řekl, že lékaři byli v naší zemi vystaveni útokům již delší dobu. Při léčbě asymptomatického pacienta se nakazil COVID-19 a v současné době je v samoizolaci v nemocnici, oddělen od své rodiny. Řekl, že zprávy o jeho pozitivním testu na koronavirus se rozšířily jako požár. Jeho řidiči, který nepřišel do práce od uzamčení dne 25. března, jeho sousedé nedovolili vstoupit do jeho domu, pokud nepředložil negativní certifikát o testu na koronavirus.
Podle studie Indické lékařské asociace z roku 2017 se více než 75 procent lékařů setkalo s násilím v práci a 56,5 procenta uvažovalo o najmutí ochranky v místě své praxe.
Devatenáct států v Indii přijalo v posledním desetiletí legislativu týkající se osob poskytujících zdravotní služby a institucí zdravotních služeb (prevence násilí a poškození nebo ztráty majetku). Většinu stížností ale policie nezaregistrovala.
Před necelým rokem lékaři a zdravotníci v Kalkatě zahájili masivní protest poté, co byl lékař ve vládní lékařské nemocnici ve městě zbit a ponechán s frakturou lebky kvůli smrti 75letého pacienta. To vyvolalo celostátní protesty proti násilí proti lékařům, což vedlo k návrhu zákona o zdravotnických službách a klinických zařízeních (zákaz násilí a poškozování majetku) z roku 2019, který navrhla vláda.
Ve světle těchto nedávných útoků na lékaře a zdravotnické pracovníky po celé zemi zavedla ústřední vláda 22. dubna nařízení, kterým se mění zákon o epidemiích nemocí z roku 1897, aby se útoky na lékaře a zdravotnické pracovníky staly rozpoznatelným trestným činem, za nějž nelze zaplatit kauci. : Za trestný čin hrozí trest odnětí svobody v rozmezí od tří měsíců do pěti let a trest v rozmezí od 50 000 Rs do 2 milionů. V případě velmi závažných útoků může být trest odnětí svobody na dobu minimálně šesti měsíců a maximálně sedm let, přičemž trest se pohybuje od 1 do 5 milionů Rs.
Lékařskou Hippokratovu přísahu historicky skládají lékaři, kteří přísahají na dodržování nejvyšších etických standardů v lékařské praxi. Pokud jsou lékaři ze svého silného smyslu pro osobní povinnost ochotni přinést obrovské osobní oběti riskováním svého zdraví a tím, že žijí odděleně od svých rodin, proč se k nim my obyčejní občané nemůžeme chovat s důstojností, kterou si každý zaslouží?
Vezměte v úvahu skutečnost, že Světová zdravotnická organizace (WHO) vytvořila pokyny pro racionální používání nepropustných obleků, ochranných štítů a brýlí – obecně označovaných jako osobní ochranné prostředky (PPE). Nasazování a svlékání OOP je těžkopádný proces, pro který je vyžadován přísný protokol. Doktor v nemocnici Lok Nayak Jai Prakash Narayan mi řekl, že jakmile zapnete zip, jste na šest až sedm hodin zapečetěni. Vylučujete tmavou moč, protože nemůžete pít vodu. Díky neprodyšné látce se dusí a pot se neodpařuje. Mladší obyvatel nemocnice Ram Manohar Lohia v Dillí vyprávěl, jak jeho kolega omdlel v důsledku dehydratace, když měl na sobě OOP.
Je příznačné, že OOP je určen pro jednorázové použití: Kvůli nedostatku dodávek se zdravotníci obávají, že trh zaplavily nekvalitní produkty. Známý lékař z významné soukromé diagnostické laboratoře v Dillí uvedl, že poskytnuté OOPP jsou často roztrhané a poškozené.
Kromě neustálého rizika expozice patogenům čelí zdravotníci pokračující psychické úzkosti. A navzdory velkým osobním obětem, které naši lékaři, sestry a poskytovatelé zdravotní péče přinesli, majitelé od vypuknutí pandemie COVID-19 vyhnali mediky z pronajatých prostor.
Nejvyšší soud 8. dubna nařídil, aby testování COVID-19 v soukromých laboratořích bylo zdarma pro ekonomicky slabší vrstvy společnosti, které si poplatek nemohou dovolit. Později, 13. dubna, dále objasnilo, že výhody bezplatného testování mohou využít pouze ti, kteří jsou způsobilí podle Ayushman Bharat Pradhan Mantri Jan Aarogya Yojana, jak je implementováno vládou, a jakákoli jiná kategorie ekonomicky slabších částí společnosti, jako je oznámeno vládou k bezplatnému testování.
Lékař spojený se stejnou prominentní soukromou laboratoří v Dillí, zmíněný výše, poukázal na to, že ačkoli existuje dojem, že 4 500 Rs za test je drahé, skutečné náklady laboratoří tuto částku převyšují mnohem větší. Pokud se započítají všechny režijní náklady, laboratoři vzniknou vážné ztráty. Přes to všechno, když zdravotničtí pracovníci z laboratoře navštěvují pacienty a jsou často vystaveni fyzickému násilí, je to hluboce demoralizující.
Takové interakce s lékaři odhalují některé ostré rozpory v naší společnosti. Na jedné straně zbožňujeme lékaře jako životodárce, ale na druhé straně se nezdráháme na ně útočit v dobách zoufalství. Ukládáme do nich své životy, jako by byly bohy, ale zapomínáme, že lékaři jsou také lidé a omylní.
Tento článek byl poprvé publikován v tisku pod názvem ‚Pomozme léčitelům‘ dne 29. dubna. Kapila je právník a spisovatel z Dillí