Regulační paradox digitální Indie

Přechodem na cenzuru online obsahu a častým vypínáním internetu by vláda mohla skončit brzděním inovací a růstu sektoru.

Digitální Indie, Digitální technologie, Digitální zaměstnání, narendra modi, PM Modi, sabka sath sabka vikas, most, dbt, přímý převod, BHIM, aplikace BHIM, Government eMarketplace, indické expresní zprávy, názorV online prostředí, kde je základní obsah manipulován, reprodukován, vyměňován a šířen současně a kde každý vytváří, sdílí a ovlivňuje názory, nemůže být regulace nikdy řešením. (Ilustrace: CR Sasikumar)

Program Digitální Indie byl zahájen v roce 2015 s cílem zajistit přístup a začlenění s cílem transformovat Indii na digitálně gramotnou společnost. Ministerstvo informací a vysílání nedávno potvrdilo, že se chystá regulovat digitální/online média a filmy a audiovizuální programy zpřístupněné poskytovateli online obsahu. Podle Access Now’s Keep it on Report z roku 2019 má Indie více odstávek internetu než kterákoli jiná země – v roce 2019 jich bylo z celé země hlášeno 121, přičemž jako příčina se často uvádělo násilí (zákon a pořádek) a sociální nepokoje. Vzhledem k tomu, že vypínání internetu je v Indii všudypřítomné, regulace již tak stresovaných nových médií vytvoří obezděné zahrady. Takový režim digitálního vládnutí není v souladu s pozemní realitou.

Podle Digital News Report 2020 institutu Reuters je přístup ke zprávám stále více distribuován. Ve všech zemích jen něco málo přes čtvrtinu (28 procent) dává přednost tomu, aby své zpravodajské cesty zahájili přes web nebo aplikaci. Generace Z (Gen-Z také známá jako I-Generation) však preferuje přístup ke zprávám prostřednictvím sociálních médií. Média přecházejí od novin k odvětví založenému na aplikacích, především na mobilních zařízeních. Indický sektor médií a zábavy dosáhl v roce 2019 1,82 bilionu Rs a tržby z digitálního předplatného se oproti roku 2018 více než zdvojnásobily, uvádí zpráva FICCI-KPMG (2020). Pandemie však zastavila několik publikací, tvorba pracovních míst je na historickém minimu a zdroje příjmů se zmenšily. Nové nařízení se může ukázat jako umíráček pro podnikání v tomto odvětví.

V online prostředí, kde je základní obsah manipulován, reprodukován, vyměňován a šířen současně a kde každý vytváří, sdílí a ovlivňuje názory, nemůže být regulace nikdy řešením. Jednoduše řečeno, udržet si přehled o nepředstavitelném objemu dat je prakticky nemožné. James Michael Cole, bývalý americký náměstek generálního prokurátora, tvrdil: Pokud hledáte jehlu v kupce sena, musíte mít celou kupku, abyste ji prohlédli. Vzhledem k obrovskému počtu uživatelů a dat, která generují, je férová a komplexní databáze sama o sobě nemožná, aby měl přístup k nějakému hráči, dokonce ani k vládě.



V tomto novém rámci mohou vládní doporučení nebo omezení vést k balkanizaci internetu. Obsah určitých webových stránek a aplikací, zejména těch, které nemají sídlo v Indii, může být blokován nebo cenzurován. Jak bude vláda držet složitý obsah na digitálních médiích? Existuje oprávněný strach z nadměrného sledování na digitálních platformách. Když vláda sleduje každou vaši akci, vyvolalo by to skvělý firewall, jako je ten v Číně. Další obavou je, že pokud jde o vládní akce, zejména pokud jde o cenzuru, neplatí stejná pravidla. To bylo evidentní s odstávkami a omezeními internetu, kterých byl v Džammú a Kašmíru uvalen neúměrný počet.

Pluralitu digitálního/online prostředí je třeba ocenit, protože nám umožňuje přistupovat ke všemu otevřeně a ponechává rozhodovací sílu na spotřebiteli. Nechte se řídit profesními zásadami a etickými kodexy. Nestandardní obsah bude v tomto vysoce konkurenčním ekosystému odmítnut. Regulace již tak stresovaného odvětví bude bránit jeho inovaci a růstu. To nemůže být příznivé pro Digitální Indii.

(Singh je nezávislý výzkumník a spisovatel)