Konsolidace držby půdy byla mezi státy nerovnoměrná

Vzhledem k jejímu přínosu, pokud jde o umožnění většího investování, omezení soudních sporů, usnadnění zakládání nových institucí a podniků, musí země učinit konsolidaci důležitou součástí agendy rozvoje a reforem faktorů.

Práce na konsolidaci již dlouho fungují a v některých státech bylo dosaženo značného pokroku. (Expresní fotografie od Jaipal Singh)

Ještě před třemi desetiletími bývala problematika půdy a následně pozemkové reformy důležitým tématem. Prvky pozemkových reforem — zrušení zprostředkovatelů, regulace a stabilita držebního systému, strop pro držení půdy, konsolidace držby půdy — byly dříve vášnivě diskutovány. Zemědělství tehdy představovalo významný podíl na ekonomice a důležitá byla otázka půdy jako výrobního faktoru, produktivity a spravedlnosti. Se změnou struktury a složení hospodářství klesal význam zemědělství a následně i záležitostí souvisejících s půdou. V posledních 15 letech se o pozemcích příliš vážně nediskutovalo, kromě výkupu pozemků a elektronizace evidence pozemků.

Krize farmy je však vážná. Prominutí dluhů na venkově, agitace farmářů, sebevraždy farmářů, migrace a zpětná migrace v důsledku COVID-19 jsou některé z jejích projevů. Základem těchto problémů je roztříštěná a nerovnoměrná distribuce půdy. Tlak na zemi stále stoupá. Průměrná velikost hospodářství v letech 1970-71 byla 2,28 hektarů (Ha), která se v letech 2015-16 snížila na 1,08 ha. Tento průměr zakrývá vážné regionální odchylky v distribuci. Zatímco tedy Nagaland má největší průměrnou velikost farmy, Paňdžáb a Haryana jsou na druhém a třetím místě. Podniky jsou mnohem menší v hustě osídlených státech, jako je Bihár, Západní Bengálsko a Kerala. Je zvláštní, že počet podniků roste téměř stejným tempem jako populace, jak uvádí Ramesh Chand a jeho spoluautoři ve svém dokumentu EPW z roku 2011 o velikosti farmy a produktivitě: Porozumění silným stránkám drobných vlastníků a zlepšení jejich živobytí.

Názor | Zemědělci platí více, a to i v rámci programů určených v jejich prospěch



Ani tyto pozemky nejsou v jednom kusu, ale ve více dílčích pozemcích umístěných na různých místech ve vesnici. Velikosti pozemků by byly v minulosti významné, ale vícenásobné dělení napříč generacemi snížilo dílčí parcely na velmi malou velikost. Vezměme si příklad rodiny v Biháru, která vlastnila jen něco málo přes 2,5 ha půdy. Holding se skládá z 32 pozemků, z nichž mnohé mají rozlohu cca 0,05 ha. V důsledku toho pro ně není ekonomické investovat do studní nebo trubicových studní. Nemohou pěstovat plantáže, protože velikost není podstatná, aby mohli investovat do pomocných prací, jako je odkapávání nebo jmenovat správce. Těžko prodají pozemek a vystěhují se. Nemohou je také předat kupci, který chce zřídit instituce, protože úkol agregace pozemků je ponechán na instituci, pro kterou je obtížné vypořádat se s tolika vlastníky pozemků a zajistit potřebnou infrastrukturu, jako je silnice, vodovod a elektřina. Z těchto důvodů také stagnují investice ve venkovských oblastech ve státech, kde jsou nejvíce potřeba, jako je Bihár.

Panuje skepse ohledně toho, zda pozemkové úpravy skutečně představují pozemkovou reformu. Naši politici byli přesvědčeni, že ano. Proto byl uzákoněn a prosazován již od počátku minulého století. Po nezávislosti byla povinná konsolidace téměř ve všech státech nahrazena dobrovolnou konsolidací. Vzhledem k jeho užitečnosti však Národní komise pro zemědělství doporučila, aby byly konsolidační programy v celé zemi povinné.

Ve studii Philipa Oldenberga nazvané Land Consolidation as Land Reform v Indii byl tento problém definitivně vyřešen. V Indii a několika dalších zemích představovala konsolidace skutečně reformu. Oldenberg tvrdil, že to pomohlo zemědělcům investovat, umožnilo položení silnic a zavlažovacích kanálů, snížilo počet soudních sporů, umožnilo zemědělcům formalizovat neformální rozdělení, do určité míry snížilo nerovnost v držení půdy, posílilo jejich autonomii a všemi opatřeními zvýšilo produkci a produktivitu.

Názor | Tvůrci politik stále mluví o „potravinové bezpečnosti“, je čas naplánovat si „nutriční soběstačnost“

Práce na konsolidaci již dlouho fungují a v některých státech bylo dosaženo značného pokroku. Do konce čtvrtého plánu bylo konsolidováno až 120 lakh ha půdy, zatímco do konce pátého plánu bylo konsolidováno 440 lakh ha půdy. Paňdžáb a Harjána téměř dokončily práci na konsolidaci půdy. Šestý pětiletý plán měl za cíl dokončení konsolidace za 10 let. Během tohoto období bylo zpevněno pouze 64,75 lakh hektaru půdy. Pokrok nebyl ve všech státech jednotný. Rádžasthán, Ándhrapradéš, Kerala a Tamilnádu a další jižní státy tento úkol ani nezačaly.

Nyní je dobře známo, že zaměstnanost v nezemědělském sektoru přispívá asi 60 procenty k příjmu domácností ve venkovských oblastech. Proto je třeba vytvořit politiky vedoucí k podpoře odvětví, jako jsou malá průmyslová odvětví, vzdělávání, zdravotnictví a další podniky služeb. Pouze konsolidace může otevřít tyto cesty pro venkovské oblasti, protože velké konsolidované podniky by vládě nebo soukromým podnikům usnadnily získání pozemků a veřejným agenturám pokládku silnic, potrubí nebo dodávek elektřiny.

NITI Aayog a některé části průmyslu nyní tvrdily, že pronájem půdy by měl být přijat ve velkém měřítku, aby umožnil vlastníkům půdy s neživotaschopnými podniky pronajímat půdu pro investice, a tím umožnit vyšší příjem a vytváření pracovních míst ve venkovských oblastech. Tato příčina by byla usnadněna konsolidací pozemků.

Názor | Aby bylo zemědělství ekonomicky a ekologicky životaschopné, je zapotřebí zásah státu

Konsolidace bohužel nefiguruje na agendě států. V tuto chvíli máme díky pokrokům v informačních technologiích, technologii dronů a digitalizaci zemských záznamů mnohem lepší pozici, abychom v tomto směru postoupili. Vzhledem k jeho přínosu, pokud jde o umožnění více investic, omezení soudních sporů, usnadnění zakládání nových institucí a podniků, musí z toho země učinit důležitou součást agendy rozvoje a reforem faktorů. Ve skutečnosti musí zahrnovat i ty státy, kde byla konsolidace provedena před dvěma až třemi generacemi, protože i tam byla pociťována potřeba dalšího kola defragmentace. To by mělo být střediskem liberálně podporováno.

Tento článek se poprvé objevil v tištěném vydání 9. září 2020 pod názvem ‚Větší a lepší‘. Spisovatel je tajemník ministerstva rozvoje venkova