Dilema stavu klienta

• Kategorie: Sloupce

Závislost Pákistánu na Saúdské Arábii stojí v cestě těmto dvěma bojujícím proti islámskému terorismu.

ISIS zaútočil na mešitu proroka Mohameda v Medíně.

Začátkem tohoto měsíce zažila Saúdská Arábie sérii ničivých teroristických operací, které byly připisovány ISIS. Království bylo zasaženo simultánními útoky. Jeden v mešitě proroka Mohameda v Medíně, jeden v šíitské provincii Qatif a jeden v Džiddě nedaleko amerického konzulátu, kde se slavil Den nezávislosti USA.

Autorem posledního výbuchu byl 35letý Pákistánec, který před 12 lety se svou rodinou migroval ze země čistých. Dvanáct z 19 lidí zatčených po útocích byli Pákistánci, což odpovídá společnému názoru, že jihoasijští migranti jsou v Saúdské Arábii a zemích Perského zálivu prodchnuti fundamentalistickou formou islámu, což se pravděpodobně promítne do spřízněnosti s džihádismem – a mohou to přinést. zpět doma.

Toto podezření je posíleno tím, jak saúdští prominenti financují madrasy v jižní Asii za účelem propagace salafských vyznání. Pákistán je toho příkladem. V roce 2009 tajné memorandum podepsané tehdejší ministryní zahraničí USA Hillary Clintonovou poznamenalo: Dárci v Saúdské Arábii představují nejvýznamnější zdroj financování sunnitských teroristických skupin na celém světě.

Po tragédii v Péšávaru v roce 2014, pákistánský ministr pro meziprovinční koordinaci, Riaz Hussain Pirzada obvinil saúdskou vládu z vytváření nestability v muslimském světě rozdělováním peněz na propagaci své ideologie. Pákistánský národní akční plán (NAP) vyjádřený brzy poté, co masové zabíjení v Péšávaru zaznamenalo závazek kontrolovat takový zahraniční vliv.

Jak dalece může Pákistán implementovat tuto kapitolu NAP? Akademik Imtiaz Gul v revizi toho, čeho bylo v tomto rámci za 18 měsíců dosaženo, napsal: Kde je reforma kurikula v madrase nebo mechanismus dohledu potřebný ke kontrole: a) nenávistných projevů; a b) zdroj financování medres. Má stát skutečně vůli a kapacitu... vykonávat tyto funkce... Kromě bodů vznesených Gulem bude státní kontrola nad madrasami částečně záviset na stupni nezávislosti, kterou Islámábád může nebo chce znovu získat vůči – vůči Saúdům. V roce 2015 Pákistán odmítl vojensky podpořit Saúdskou Arábii proti Íránem podporovaným Húsíům. Islámábád v poslední době pravděpodobně poskytl nějakou neoficiální podporu Rijádu v Jemenu – jako předtím v Bahrajnu.

Pákistán se také připojil ke koalici vedené Saúdskou Arábií proti teroru, která má nejen bojovat proti ISIS, ale také omezit íránský vliv. Islámábád také souhlasil s účastí na nejdůležitějších vojenských manévrech pod vedením Saúdské Arábie, které se kdy v regionu konaly. Vztahy Pákistánu se Saúdskou Arábií jsou patrné z neúspěšného pokusu o zprostředkování mezi královstvím a Íránem. Rijád popřel, že by takové úsilí bylo podniknuto, a tím příběh skončil.

Nedostatečná politická nezávislost Pákistánu vůči Saúdské Arábii do značné míry odráží ekonomické úvahy. Rijád opakovaně finančně podporoval Islámábád – například v roce 2014 poskytl 1,5 miliardy dolarů – a téměř pět milionů Pákistánců pracuje v zemích Perského zálivu, včetně Saúdské Arábie a některých jejích nejbližších spojenců. Velkou část remitencí posílají domů. Tyto remitence byly více než zahraniční rezervy země v letech 2015-2016: 19 miliard USD proti 16 miliardám USD V neposlední řadě se Saúdové mohou spolehnout na hluboce zakořeněné aktéry pákistánského politického systému. Nawaz Sharif navázal úzké vztahy s rodem Saudů během svého exilu v království – kde také rozvinul obchodní zájmy – a Rijád může získat podporu stran jako JUI a hnutí jako Jamaat-ud-Dawa (a jeho hlavní větve , Lashkar-e-Taiba), které zorganizovaly několik demonstrací ve prospěch pákistánské armády v Jemenu.

V poslední době byla tato hnutí selektivně zacílena armádou, ale na začátku července Sartaj Aziz, poradce Nawaze Sharifa pro zahraniční záležitosti, řekl delegaci amerického Kongresu, že teroristé zaútočí, pokud represe zesílí – a to rozhodně platí o některých z nich. skupiny blízké zemím Perského zálivu, včetně sítě Haqqani. Minulý rok Wikileaks odhalily, že v únoru 2012 se Nasiruddin Haqqani, tehdejší hlavní finančník sítě, setkal se saúdským velvyslancem v Islámábádu, aby sdělil otcovu žádost o léčbu v saúdské nemocnici. Jalaluddin, zakladatel sítě, má saúdský pas.

Míč je na dvoře Rijádu, pokud Pákistán jako skutečný klientský stát není připraven bojovat proti militantním skupinám spojeným se Saúdskou Arábií. Rostoucí vliv Íránu v regionu vedl Saúdskou Arábii k diverzifikaci svých bezpečnostních partnerství vztahem k zemím, jako je Indie. V únoru 2014 obě země podepsaly dohodu o obranné spolupráci v Dillí a dubnové návštěvě Narendry Modiho v Rijádu dominovaly bezpečnostní otázky.

Přesvědčí vzestup ISIS Rijád a Islámábád k boji proti islamismu? Skutečnost, že se složky ISIS přihlásily k odpovědnosti za střelbu autobusu v Karáčí v květnu 2015, při níž bylo zabito 45 Ismailisů, posílila vůli Pákistánu vymýtit organizaci, která se již stala cílem poté, co přilákala velitele TTP z FATA. Ale to neznamená, že se postoj Islámábádu (a Rávalpindího) změní ohledně skupin, které jsou stále považovány za potenciálně užitečné vůči Afghánistánu a Indii.

Rijád po nedávných útocích jistě přijme nová bezpečnostní opatření. Je však třeba udělat mnohem více, z pohledu muslimů obecně (ostatně islamisté zabíjejí více muslimů než nemuslimů) a zejména Jihoasijců. Co Saúdové možná nikdy neuznají, je spojení, které existuje mezi prosazováním wahhábismu a militantním islamismem. Tento vztah není zdaleka přímý. Ale tento druh salafismu podporuje anti-šíitské pocity a nepřátelství vůči populárním formám islámu v jižní Asii – nepřátelství, které může vyústit v teroristické útoky proti dargahům a jiným svatyním. Takové násilí podkopává civilizaci známou svou otevřeností, přímo i nepřímo tím, že podporuje strach z islámu, dokonce i z islamofobie.