Biofortifikované potraviny mohou vést Indii od potravinové bezpečnosti k nutriční bezpečnosti

Ashok Gulati, Ritika Juneja píše: Přístup k výživnému jídlu je pouze jedním z determinantů výživy. Důležité jsou i další faktory, jako je přístup k nezávadné pitné vodě a hygieně, imunizace a vzdělání, zejména u žen

Předpokládáme, že rozhodnutí bylo konzultováno s odborníky na výživu z Indian Council of Medical Research (ICMR). (Ilustrace: CR Sasikumar)

15. srpna promluvil premiér Narendra Modi k národu z hradeb Rudé pevnosti u příležitosti 75. Dne nezávislosti Indie. Kromě jiných velkých oznámení zdůraznil potřebu zajistit poshan (výživu) ženám a dětem v zemi. PM Modi oznámil, že do roku 2024 bude rýže poskytovaná chudým v rámci jakéhokoli vládního programu – PDS, polední jídlo, anganwadi – obohacena. Je to odvážné rozhodnutí. Dobrým zásahem může být využití vědy k řešení složitého problému podvýživy, zejména u nízkopříjmových a zranitelných částí společnosti, které si nemohou dovolit vyváženou a diverzifikovanou stravu. Předpokládáme, že rozhodnutí bylo konzultováno s odborníky na výživu z Indian Council of Medical Research (ICMR).

Vědci z Indické rady pro zemědělský výzkum (ICAR) vyvíjejí biofortifikované plodiny v Indii s cílem vymýtit podvýživu mezi chudými vrstvami společnosti. Podle webových stránek ICAR vyvinuli do roku 2019-20 21 odrůd biofortifikovaných základních surovin včetně pšenice, rýže, kukuřice, prosa, hořčice a podzemnice olejné. Tyto biofortifikované plodiny mají 1,5 až 3krát vyšší hladiny bílkovin, vitamínů, minerálů a aminokyselin ve srovnání s tradičními odrůdami. Stojí za zmínku, že tyto odrůdy nejsou geneticky modifikované – byly vyvinuty pomocí konvenčních technik šlechtění plodin našimi vlastními vědci. Výzkumný tým vedený Monikou Garg z National Agri-Food Biotechnology Institute v Mohali také vyvinul biofortifikovanou barevnou pšenici (černá, modrá, fialová), která je bohatá na zinek a antokyany. Zemědělci z Paňdžábu a Haryany byli přizváni, aby znásobili produkci této odrůdy pšenice. To ukazuje na začátek nové cesty, od potravinové bezpečnosti k nutriční bezpečnosti.

Zvláštní zmínku si zde zaslouží také program HarvestPlus Poradní skupiny pro mezinárodní zemědělský výzkum (CGIAR), který úzce spolupracuje s ICAR, státními zemědělskými univerzitami (SAU), mezinárodními centry CGIAR, semenářskými společnostmi a farmářskými organizacemi na urychlení produkce a zlepšit přístup chudých v Indii k perlovému prosu bohatému na železo a pšenici bohaté na zinek. Celosvětově více než 40 zemí vydalo biofortifikované plodiny, z čehož má užitek více než 48 milionů lidí.

Silný závazek premiéra k Indii bez podvýživy – Kuposhan Mukt Bharat – je zásadní, protože 15,3 procenta obyvatel země je podvyživených a Indie má nejvyšší podíl zakrnělých (30 procent) a ztracených dětí (17,3 procenta) pod pěti let, podle nedávné publikace FAO „Stav potravinové bezpečnosti a výživy ve světě, 2021“. Tato čísla naznačují, že Indie se nachází v kritickém bodě, pokud jde o nutriční bezpečnost, a nebude schopna dosáhnout cíle OSN pro udržitelný rozvoj (SDG), kterým je odstranění všech forem podvýživy do roku 2030 podle scénáře „business as-usual“.

Přístup k výživným potravinám je však pouze jedním z determinantů výživy. K této neutěšené situaci přispívají rovněž další faktory, jako je špatný přístup k bezpečné pitné vodě a hygieně (zejména toaletám), nízká úroveň imunizace a vzdělání, zejména u žen. V zemi, kde asi 50 procent venkovského obyvatelstva nemá bezpečnou a přiměřenou pitnou vodu v prostorách, kde asi 15 procent škol stále nemá přístup k základní infrastruktuře (elektřina, pitná voda a kanalizace) a kde průměrná roční škola míra předčasných odchodů na sekundární úrovni (třída 9-10) je stále 18 procent (podle indexu SDG Niti Aayog pro rok 2020), multidimenzionální problém podvýživy nelze řešit pouze biofortifikací. Je třeba uznat, že z dlouhodobého hlediska potřebuje Indie mnohostranný přístup k odstranění hlavní příčiny tohoto složitého problému. Tento přístup by měl zahrnovat následující iniciativy.

Za prvé, existuje přímá souvislost mezi vzděláním matek a blahobytem dětí. Děti s matkami, které nemají žádné vzdělání, mají nejméně diverzifikovanou stravu, trpí zakrněním a chřadnutím a jsou anemické. Navzdory značnému úsilí vlády o zlepšení gramotnosti žen bylo v roce 2018 podle průzkumu systému registrace vzorků zjištěno, že pouze 12,5 procenta žen (ve věkové skupině 15–49 let) dokončilo školní vzdělání (12. třída). Proto je třeba podporovat cílené programy pro zlepšení vzdělání dívek a snížení míry předčasného ukončování školní docházky, zejména na úrovni středního a vyššího vzdělávání. Také znalosti péče o děti a informace o holistické výživě by měly být povinně zahrnuty do školních osnov. To zlepší znalosti matek o mlezivu, pokračujícím kojení, prevenci a léčbě průjmů pomocí perorálního rehydratačního roztoku, imunizaci dětí a plánování rodiny. Inovativní strategie, které integrují vzdělávací a výživové programy, mají velký význam v boji proti problému podvýživy. Global Nutrition Report (2014) odhaduje, že každý dolar investovaný do osvědčeného výživového programu nabízí výhody v hodnotě 16 dolarů.

Zadruhé, inovace v biofortifikovaných potravinách mohou zmírnit podvýživu pouze tehdy, když jsou rozšířeny o podpůrné politiky. To by vyžadovalo zvýšení výdajů na zemědělský výzkum a vývoj a pobídky zemědělcům propojováním jejich produkce s lukrativními trhy prostřednictvím udržitelných hodnotových řetězců a distribučních kanálů. To vytvoří výnosný příjem pro zemědělce a podpoří rozšiřování rozvíjející se technologie. Vláda může také přimět soukromý sektor k vytvoření tržního segmentu pro biofortifikované potraviny prémiové kvality, aby uspokojila špičkové spotřebitele. Například trusty provozované skupinou TATA podporují různé státy, aby zahájily fortifikaci mléka vitaminem A a D. Ostatní soukromé mlékárny by měly být také povzbuzovány k tomu, aby obohacovaly mléko po celé zemi.

Za třetí, národní osvětová akce v souladu s Programem jodizace soli, který zahájila vláda v roce 1962 s cílem nahradit běžnou sůl jodizovanou solí, může hrát důležitou roli na individuální i komunitní úrovni k dosažení požadovaných cílů poshan pro všechny. Branding, osvětové kampaně, iniciativy zaměřené na sociální a behaviorální změny, jako je poradenství na úrovni komunity, dialog, zapojení médií a obhajoba, zejména mezi marginalizovanými komunitami, mohou podporovat konzumaci místně dostupných a cenově dostupných potravin bohatých na živiny mezi chudými a dětmi. Ale stejně důležitý je babiččin recept na rozmanitou stravu – to bychom měli mít vždy na paměti.

Tento sloupek se poprvé objevil v tištěném vydání 30. srpna 2021 pod názvem ‚Meeting the poshan challenge‘. Gulati je profesorem Infosys Chair a Juneja je konzultantkou ve společnosti ICRIER