Afghánistán 2.0: Co znamená pokračující angažovanost USA pro region

Američtí vojáci se mají ze země stáhnout do 11. září tohoto roku, ale rýsuje se stín opětovného zapojení, což vyvolává obavy o bezpečnost mimo jižní Asii.

Americký vojenský personál přelétá nad provincií Helmand v Afghánistánu. (The New York Times: Jim Huylebroek/File)

Globální protiteroristická (CT) kampaň vedená USA, multi-divadelní válka proti terorismu zahájená v reakci na 11. září, se stala nepopulární kvůli invazím do Iráku a Afghánistánu. Nálety pod vedením USA odstranily režim Talibanu v Afghánistánu v roce 2001 a Saddámův režim v Iráku v roce 2003. V obou zemích USA pomáhaly vytvářet, cvičit, vybavovat a pomáhat místním bezpečnostním silám. Obě země sepsaly nové demokratické ústavy a pozvaly mise OSN.

Válka v Iráku skončila v prosinci 2011, ale když Islámský stát v Iráku a Sýrii (ISIS) v roce 2014 ustanovil chalífát, začaly se souhlasem Iráku opětovné zapojení USA do Iráku. Kampaň Irák 2.0 byla navržena jako globální koalice pod vedením USA, která se opírá o letecké útoky a podporu místních spojenců – iráckých a kurdských sil v Iráku a kurdsko-arabské aliance (SDF) v Sýrii.

Spojené státy oznámily, že afghánská válka skončí do 11. září, když se chopily dohody z Dohá jako příležitosti. Ačkoli jeho stažení prohloubí chaos a násilí v Afghánistánu a ovlivní širší region, existuje dostatek indikátorů opětovného zapojení USA a NATO v zemi (Afghánistán 2.0), což naznačuje, že stínová přítomnost zůstane.

Na rozdíl od iráckých sil začalo seriózní budování afghánských sil kolem roku 2009, kdy Taliban představoval vážnou hrozbu v celém Afghánistánu. Ve stejném roce USA vyhlásily nárůst vojáků a slíbily stažení do roku 2014. Do ledna 2015 byly všechny bezpečnostní odpovědnosti předány afghánským silám a počet amerických vojáků byl snížen na 10 000, ale válka neskončila. Afghánské síly měly stále špatné zkušenosti a ISIS rozšiřoval svou stopu po celém světě. Pro afghánské síly byla zahájena mise NATO pro vlakové poradenství, zatímco americká mise CT rovněž pokračovala v partnerství s afghánskými silami.

Spojené státy podepsaly dohodu z Dauhá v únoru 2020, přičemž kývaly mrkví úplného stažení v naději, že Taliban bude souhlasit s tím, že bude součástí prozatímní vlády. Chybný mírový proces, který poskytl Talibanu jasnou a brzkou výhodu, způsobil patovou situaci v procesu z Dohá. Na rozdíl od Iráku existovala jasná politická podpora pro setrvání amerických sil v Afghánistánu. Ale USA se rozhodly zbavit se štítku okupantů a distancovat se od stížností na vládu a poškozování civilistů za posledních 20 let.

USA správně vyhodnotily, že AQ v Afghánistánu je degradován a sítě ISIS a AQ jsou rozptýleny po celém světě. Například pobočka AQ v Sýrii, Hayat Tahrir al Sham, má stovky bojovníků vedených Khatiba Imam al Bukhari a Tawhid wal Jihad, aktivními pod záštitou Talibanu. Obdobně středoasijští bojovníci ISIS v Sýrii/Iráku a Evropě udržují aktivní spojení v Afghánistánu. Hrozba chalífátu je však zažehnána a hrozba skutečného zakořenění ISIS v Afghánistánu byla zažehnána americko-afghánským partnerstvím. Za posledních sedm let se afghánské síly vyvinuly a většinu operací provádějí samy.

Americká intervence v Afghánistánu po 11. září byla navzdory její neochotě okupovat strategicky nedůležitou zemi. Současné geopolitické nátlaky, včetně soutěže mezi USA a Čínou, čínsko-pákistánského objetí, strategického partnerství mezi Čínou a Ruskem a dohody mezi Čínou a Íránem, však učinily Afghánistán strategicky důležitým. A tak i přes stažení zůstane rýsující se stín USA-NATO se zaměřením na zabránění tomu, aby se Afghánistán stal bezpečným přístavem. USA-NATO si vybraly afghánské síly pod demokratickou vládou za své místní spojence a zajistily financování až do roku 2024.

Je nepravděpodobné, že se střetnutí Afghánistánu 2.0 objeví s třeskem. Ale pár bodů je jasných – Afghánistán je součástí koalice proti ISIS vedené USA (jediná země z jižní nebo střední Asie), a proto se angažuje jako národ; afghánská vláda může přijmout suverénní rozhodnutí požádat o výcvik nebo operační podporu; USA mají dostatečné zdroje v ústředním velitelství na zemi, na moři i ve vzduchu, aby na požádání poskytly okamžitou podporu; má možnost bezpilotních útoků v Afghánistánu i mimo něj; ústřední velení již zvažuje aktivní mise vzdušného dozoru; pro dálkově řízené operace existují možnosti špičkové technologie a redukce signatur; a USA si udržují svou měkkou moc nad afghánskými institucemi a osobnostmi.

Afghánistán a USA usilují o mír od roku 2010, což vyvrcholilo rozhovory z Dauhá. S novými hráči na palubě, včetně Ruska, Číny, Íránu, Pákistánu a Kataru, udělaly USA chytrý krok a přiblížily se k OSN, aby zprostředkovaly mír. Zdá se však nepravděpodobné, že Čína, Rusko, Pákistán a Írán pošlou vojáky do boje proti Talibanu v rámci mírové mise.

Kvůli uvolnění omezení OSN pro několik vůdců a svobodě operovat ze své kanceláře v Dauhá se Taliban nadále účastní významných setkání v honosných hotelech v Dauhá, zatímco vražedné útoky pustoší Afghánistán. Zlomyslné útoky na civilisty, jako je zabití školaček v Kábulu 8. května, jsou příhodně obviňovány z Islámského státu provincie Churásán (ISKP) Talibanem. Všeobecně se má za to, že pákistánská armáda infiltrovala a řídí ISKP, aby prodávala Taliban jako nacionalistickou povstaleckou skupinu ochotnou bojovat proti extremistickému ISKP.

Očekává se, že mírový proces pod vedením OSN bude pomalý. Zatímco USA-NATO se mohou zaměřit na své konkrétní cíle v Afghánistánu 2.0, je jisté, že spojení Taliban-ISKP-Pákistán rozpoutá mnohem více násilí. Skupiny jako ISKP a al-Káida na indickém subkontinentu (AQIS) a jejich varianty budou použity k významným útokům v Afghánistánu a v regionu, včetně proti západním cílům, aby se zabránilo hlubšímu opětovnému zapojení v Afghánistánu. Chaos by vytvořil další nekontrolované prostory, které by posílily teroristickou infrastrukturu. Proto bude vývoj v Afghánistánu nadále vyvolávat obavy o bezpečnost daleko za jižní Asií.

Tento sloupek se poprvé objevil v tištěném vydání 24. května 2021 pod názvem ‚Afghánistán 2.0‘. Autor je důstojníkem IPS