Rok 2020 byl pro Indii hrozným rokem z důvodů, které nemají nic společného s pandemií

Ukázalo se, že v „nové Indii“ bude každý, kdo zpochybňuje Modiho politiku, považován za „protinárodního“. Disent je mízou demokracie, takže škoda způsobená tímto pohrdáním nesouhlasem je nevyčíslitelná.

Žena prodávající indickou vlajku v Chandigarh. (Expresní foto od Kamleshwar Singh)

Něco zásadního se v Indii v právě skončeném roce změnilo k horšímu. A nemělo to nic společného s pandemií. Změna nebyla jemná. Projevilo se to v prvních týdnech roku 2020 jedovatým novým politickým jazykem, který chrlil z úst nejbližších spolupracovníků premiéra a jeho nejvyšších ministrů. Ministr vnitra udal tón tím, že popsal nelegální přistěhovalce z Bangladéše jako „termity“ a poté pronesl řadu hrozivých projevů, ve kterých dal jasně najevo, že má v úmyslu použít občanství jako zbraň. Diskriminační změny zákona o občanství (novelu) zákona (CAA) možná nevyvolaly tak rozzlobenou reakci muslimů, kdyby tyto projevy nezazněly.

Když muslimové viděli, že jejich občanství může být zpochybněno, když přišel Národní registr občanů (NRC) a vyšel na protest do ulic, vysocí ministři je nazvali zrádci. Demonstranti udělali ze svého protestu státní vlajku a ústavu, ale na tom nic neměnilo. Když Covid dorazil, jedovatý politický jazyk se proměnil v akci. První odpovědí vysokých ministrů indické vlády bylo obviňování čínského viru z konference Tablighi Jamaat, která se konala v Dillí. Konference by se nemohla konat bez povolení ministerstva vnitra a ti, kteří se na ni přišli ze zahraničí, by do Indie přišli legitimně, ale bylo s nimi zacházeno jako se zločinci. Mnozí skončili měsíce ve vězení, dokud všechny případy proti nim nebyly indickými soudy prohlášeny za podvržené. Nyní se mohli vrátit do svých zemí, ale politický diskurs zůstává otrávený.

Jeho nejnovější projev přichází ve směšných zákonech o „džihádu lásky“, o jejichž schválení co nejdříve soutěží hlavní ministři BJP. Tyto zákony mají chránit hinduistické dívky před dravými muslimskými muži, ale ve skutečnosti jsou založeny na tomto primitivním předpokladu, že ženy jsou majetkem mužů a nemají právo činit vlastní rozhodnutí. Všichni bychom měli být tímto ‚parivartanem‘ zděšeni, ale nejsme proto, že jsme si tak zvykli na novou politickou realitu.

Zvykli jsme si také na myšlenku, že indický stát má absolutní právo rozdrtit disent bez ohledu na to, jak brutálně se to děje. Nyní víme, že dalatská teenagerka z Hathras byla před smrtí svázána čtyřmi muži, které jmenovala. Byla proti nim vznesena obvinění. Ale protože její otlučené, zlomené tělo bylo spáleno v hluboké noci bez pohřebních obřadů, byli představitelé Yogi Adityanathové schopni (s pomocí médií) co nejdelší dobu udržovat lež, že byla zabita svým bratrem v ' zabíjení cti. Ti, kteří nesouhlasili, byli obviněni z toho, že byli součástí mezinárodního spiknutí „levičáků a liberálů“ s cílem hanobit čestné jméno Indie.

Pokaždé, když dojde k nesouhlasu, náhle se objeví mezinárodní spiknutí, jak jsme nedávno viděli na protestech farmářů. Modiho ministři a mluvčí BJP pouze změnili melodii, když rozzlobení sikhští farmáři začali říkat, že kdyby se jim ještě jednou říkalo ‚Khalistanis‘, přestali by posílat své syny umírat při obraně našich hranic. Škoda je však napáchaná. Opět se ukázalo, že v „nové Indii“ bude každý, kdo zpochybňuje Modiho politiku, považován za „protinárodní“. Disent je mízou demokracie, takže škoda způsobená tímto pohrdáním nesouhlasem je nevyčíslitelná.

Názor| Coomi Kapoor píše: Rok 2020 mohl být katastrofální pro Indii, ale ne pro Modiho vlastní image

Měl to být rok, kdy opoziční strany našly šanci oživit své žalostné bohatství tím, že se postavily za hodnoty „staré“ Indie. To se nestalo. Kongresová strana, která je jedinou politickou stranou schopnou převzít BJP na národní úrovni, ukázala, že je uprostřed dalšího nervového zhroucení. Od první porážky v roce 2014 jich bylo mnoho, ale je jasné, že z prohry ve dvou všeobecných volbách jsme se nepoučili. Nejvýznamnější vůdce strany, Rahul Gandhi, nadále považuje veřejnou službu za koníčka, nikoli za práci na plný úvazek. Takže poté, co vydal vzteklé zvuky na podporu farmářů, odešel na další dovolenou. Jaký pak mělo smysl požadovat mimořádné zasedání parlamentu?

Jestliže byla indická politika v roce 2020 otrávena nenávistí, indická ekonomika byla otrávena zanedbáváním. Šlo to z kopce už předtím, než zasáhl čínský virus, a ze zřejmých důvodů to pokračovalo touto cestou. MMF nedávno oznámil, že ze všech zemí v klubu „rozvíjejících se trhů“ dopadla nejhůře Indie. Jiné průzkumy, včetně průzkumů indické vlády, ukazují, že pokles ekonomiky se začal projevovat na zdraví našich dětí. National Health Family Survey ukazuje, že Indie má nyní největší počet zakrnělých dětí na světě a nejvíce mimo subsaharské africké země. Nelze to dávat za vinu minulé nedbalosti, protože zkoumané děti se narodily po roce 2015.

Takže pokud byl rok 2020 pro svět hrozným rokem kvůli čínskému moru, byl to mnohem hroznější rok pro Indii z důvodů, které nemají nic společného s pandemií. Na konci tohoto bezútěšného účtu právě skončeného roku je pro mě těžké říct šťastný nový rok, ale rozhodně doufám, že rok 2021 bude lepší.

Tento článek se poprvé objevil v tištěném vydání 3. ledna 2021 pod názvem ‚Rok špatných změn‘.